VYUŽITÍ CT ANGIOGRAFIE PŘI REKANALIZACI CHRONICKÉHO UZÁVĚRU ŽILNÍHO BYPASSU
Tématický okruh: Intervenční kardiologie | |
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 437 | |
Hájek P.1, Adla T.2, Táborská K.3, Veselka J.4 1 Kardiologická klinika, 2. lékařská fakulta University Karlovy v Praze, Fakultní nemocnice v Motole, Praha, 2 Klinika zobrazovacích metod, FN Motol, Praha, 3 Oddělení nukleární mediciny, FN Motol, Praha, 4 Kardiologické oddělení, FN Motol, Praha | |
Úvod. Zlatým standardem v zobrazení věnčitých tepen zůstává v běžné klinické praxi koronární angiografie. Limitací tohoto výkonu je nemožnost přesného zobrazení délky okluze a povodí distálně od uzávěru. CT angiografie je schopna tyto limitace v některých případech překonat. Popis případu. Uvádíme popis případu pacienta, u něhož byla provedena koronární angiografie pro recidivu námahové anginy pectoris devět let po kardiochirugické revaskularizaci. Vyšetření prokázalo uzávěry ramus interventricularis anterior (RIA), pravé věnčité tepny (ACD) i žilních bypassů k RIA a ACD. Před rozhodnutím o dalším léčebném postupu byla provedena CT angiografie. Zde zobrazen pouze krátký uzávěr jinak kvalitního bypassu k RIA, bez další stenozy (viz obr). Na základě tohoto nálezu indikován pokus o katetrizační rekanalizaci. Bypass byl úspěšně otevřen a ošetřen uložením lékového stentu. Po výkonu došlo k vymizení obtíží pacienta. Kontrolní zátěžová scintigrafie neprokázala poruchu prokrvení myokardu, proto bylo dale postupováno konzervativně. Závěr. Na tomto případě jsme ukázali výhodu CT angiografie při zobrazení délky uzávěru a periferie cévy za uzávěrem. CT angiografie může být důležitým pomocným nástrojem při rozhodování o léčebné strategii revaskularizace některých komplexních případů. | |