RUPTURA POSTEROMEDIÁLNÍHO PAPILÁRNÍHO SVALU JAKO PŘÍČINA FATÁLNÍHO KARDIOGENNÍHO ŠOKU | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Ruptura papilárního svalu s akutní mitrální regurgitací patří mezi závažné, život ohrožující komplikace akutního infarktu myokardu. Od zavedení reperfusní léčby je uváděna incidence okolo 1%, s vysokou mortalitou mezi 70-90%. Klinicky se projevuje náhlou hypotenzí, plicním edémem a holosystolickým šelestem na hrotě. V diagnostice je suverénní metodou echokardiografie, často s použitím jícnového přístupu. Terapie je chirurgická a spočívá v náhradě, v anatomicky příznivých případech v plastice mitrální chlopně.
V kazuistice popisujeme průběh akutního NSTEMI posterolaterální stěny s nejasným delayem u 89-leté pacientky. Koronarograficky subtotální stenoza RC a chronický kolateralizovaný uzávěr ACD, řešeno PCI s implantací stentu do RC. Již vstupně hypotenze, jícnovou echokardiografií potvrzena ruptura posteromediálního papilárního svalu s významnou akutní mitrální regurgitací s rychlým rozvojem kardiogenního šoku a exitem. Kazuistika je dokumentována nálezy z průběhu SKG a PCI, TTE a TEE a fotografiemi sekčního nálezu.
Základní diagnostickou metodou při diferenciální diagnostice hypotenze a šokových stavů je bedside echokardiografie. I přes včasnou diagnostiku patří ruptura papilárního svalu mezi závažné komplikace akutního infarktu myokardu s vysokou mortalitou.

RUPTURA POSTEROMEDIÁLNÍHO PAPILÁRNÍHO SVALU JAKO PŘÍČINA FATÁLNÍHO KARDIOGENNÍHO ŠOKU Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii, Akutní koronární syndromy
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 276


Vindiš D.¹, Hutyra M.², Folwarczny P.³, Sluka M.⁴, Táborský M.² ¹ Pracoviště invazivní kardiologie, I. interní klinika kardiologická, Olomouc, ² I. interní klinika-kardiologicka, FN Olomouc, ³ I. interní klinika-kardiologie, FN Olomouc, ⁴ I. interní klinika-kardiologie, FN, Olomouc
Ruptura papilárního svalu s akutní mitrální regurgitací patří mezi závažné, život ohrožující komplikace akutního infarktu myokardu. Od zavedení reperfusní léčby je uváděna incidence okolo 1%, s vysokou mortalitou mezi 70-90%. Klinicky se projevuje náhlou hypotenzí, plicním edémem a holosystolickým šelestem na hrotě. V diagnostice je suverénní metodou echokardiografie, často s použitím jícnového přístupu. Terapie je chirurgická a spočívá v náhradě, v anatomicky příznivých případech v plastice mitrální chlopně. V kazuistice popisujeme průběh akutního NSTEMI posterolaterální stěny s nejasným delayem u 89-leté pacientky. Koronarograficky subtotální stenoza RC a chronický kolateralizovaný uzávěr ACD, řešeno PCI s implantací stentu do RC. Již vstupně hypotenze, jícnovou echokardiografií potvrzena ruptura posteromediálního papilárního svalu s významnou akutní mitrální regurgitací s rychlým rozvojem kardiogenního šoku a exitem. Kazuistika je dokumentována nálezy z průběhu SKG a PCI, TTE a TEE a fotografiemi sekčního nálezu. Základní diagnostickou metodou při diferenciální diagnostice hypotenze a šokových stavů je bedside echokardiografie. I přes včasnou diagnostiku patří ruptura papilárního svalu mezi závažné komplikace akutního infarktu myokardu s vysokou mortalitou.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA