KLIDOVÉ ECHOKARDIOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ NEKORELUJE S FUNKČNÍM ZLEPŠENÍM PACIENTŮ S TĚŽKOU PLICNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ NAVOZENÝM SPECIFICKOU FARMAKOTERAPIÍ | XVIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod a cíl: Plicní arteriální hypertenze (PAH) je závažné onemocnění, které neléčené rychle progreduje do pravostranného srdečního selhání a smrti. V současnosti existuje několik farmakologických preparátů, které u řady nemocných s PAH vedou ke zlepšení funkční výkonnosti, nejčastěji objektivně hodnocené šestiminutovým testem chůze (6MWT), a mohou ovlivnit jejich nepříznivou prognózu. Cílem naší práce bylo srovnat změny klidových echokardiografických parametrů u nemocných, kteří se významně zlepšili v 6MWT (≥ 40m, skupina respondérů), a jedinců bez významného zlepšení (non-respondéři).
Metodika: Retrospektivně byla zpracována echokardiografická data a výsledky 6MWT, které byly získány v odstupu maximálně 1 měsíce, u nemocných s PAH (22 jedinců, 16 žen, průměrný věk 50±15 let) před zahájením specifické léčby a za 12-24 měsíců. Hodnocenými echokardiografickými parametry byly systolický tlak v plicnici (PASP), telediastolické rozměry pravé komory (PKplax, PKa4c), exkurze trikuspidálního anulu (TAPSE) jakožto ukazatel systolické funkce pravé komory, telediastolický rozměr a objem levé komory (LKd, LKEDV), ejekční frakce levé komory (LKEF) a časově-rychlostní integrál proudění ve výtokovém traktu levé komory ( LVOT-VTI) jakožto ukazatel tepového objemu.
Výsledky: Průměrná doba sledování činila 16±4 měsíce. Skupinu respondérů tvořilo 11 nemocných (49±15 let), u nichž nárůst v 6MWT dosáhl 126±58m; skupina nonrespondérů zahrnovala 11 jedinců (50±16 let), s průměrnou změnou 6MWT -36±70m. Změny echokardiografických parametrů jsou demonstrovány v Tabulce 1.
Závěr: Změny klidových echokardiografických parametrů se neliší mezi respondéry a nonrespondéry na specifickou terapii PAH. Klidové echokardiografické vyšetření tak není schopné spolehlivě odrážet relativně malé změny v hemodynamice vyvolané účinkem specifické farmakoterapie PAH.

KLIDOVÉ ECHOKARDIOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ NEKORELUJE S FUNKČNÍM ZLEPŠENÍM PACIENTŮ S TĚŽKOU PLICNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ NAVOZENÝM SPECIFICKOU FARMAKOTERAPIÍ Tématický okruh: Zobrazovací metody v kardiologii (echokardiografie, nukleární kardiologie, MRI, CT)
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 524


Ambrož D.¹, Paleček T.², Jansa P.³, Hlubocká Z.¹, Poláček P.⁴, Jirátová K.¹, Vítovec M.⁵, Linhart A.⁶ ¹ II. interní klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, ² II.interní klinika, VFN, Prague, ³ II.interní klinika, VFN, Praha, ⁴ Praha, ⁵ VFN II.int.klinika, Praha, ⁶ II. interní klinika, VFN, Praha
Úvod a cíl: Plicní arteriální hypertenze (PAH) je závažné onemocnění, které neléčené rychle progreduje do pravostranného srdečního selhání a smrti. V současnosti existuje několik farmakologických preparátů, které u řady nemocných s PAH vedou ke zlepšení funkční výkonnosti, nejčastěji objektivně hodnocené šestiminutovým testem chůze (6MWT), a mohou ovlivnit jejich nepříznivou prognózu. Cílem naší práce bylo srovnat změny klidových echokardiografických parametrů u nemocných, kteří se významně zlepšili v 6MWT (≥ 40m, skupina respondérů), a jedinců bez významného zlepšení (non-respondéři). Metodika: Retrospektivně byla zpracována echokardiografická data a výsledky 6MWT, které byly získány v odstupu maximálně 1 měsíce, u nemocných s PAH (22 jedinců, 16 žen, průměrný věk 50±15 let) před zahájením specifické léčby a za 12-24 měsíců. Hodnocenými echokardiografickými parametry byly systolický tlak v plicnici (PASP), telediastolické rozměry pravé komory (PKplax, PKa4c), exkurze trikuspidálního anulu (TAPSE) jakožto ukazatel systolické funkce pravé komory, telediastolický rozměr a objem levé komory (LKd, LKEDV), ejekční frakce levé komory (LKEF) a časově-rychlostní integrál proudění ve výtokovém traktu levé komory ( LVOT-VTI) jakožto ukazatel tepového objemu. Výsledky: Průměrná doba sledování činila 16±4 měsíce. Skupinu respondérů tvořilo 11 nemocných (49±15 let), u nichž nárůst v 6MWT dosáhl 126±58m; skupina nonrespondérů zahrnovala 11 jedinců (50±16 let), s průměrnou změnou 6MWT -36±70m. Změny echokardiografických parametrů jsou demonstrovány v Tabulce 1. Závěr: Změny klidových echokardiografických parametrů se neliší mezi respondéry a nonrespondéry na specifickou terapii PAH. Klidové echokardiografické vyšetření tak není schopné spolehlivě odrážet relativně malé změny v hemodynamice vyvolané účinkem specifické farmakoterapie PAH.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA