PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

KLINICKÉ HODNOCENÍ PACIENTŮ S UPGRADE NA SRDEČNÍ RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBU
Tématický okruh: okruh
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 165

Šimka J.1, Měšťan M.1, Čermáková E.2, Tušl Z.3, Tauchman M.1, Jäger J.1, Haman L.1, Popelka J.1, Sedláček K.1, Pařízek P.1

1 I. interní kardioangiologická klinika FNHK, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové, 2 Oddělení výpočetní techniky, LF UK Hradec Králové, Hradec Králové, 3 I. interní kardioangiologická klinika, FN Hradec Králové, Hradec Králové


Úvod
Upgrade na srdeční resynchronizační léčbu (SRL) je metoda léčby pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí levé komory (EFLK) a vysokým procentem pravokomorové stimulace.
Cíl
Cílem práce je posoudit efekt upgrade na SRL na klinické, elektrokardiografické, echokardiografické a humorální ukazatele u dvou skupin pacientů: s kardiostimulátorem (CRT-P) a kardioverterem-defibrilátorem (CRT-D).
Soubor a metodika
Do studie bylo zařazeno 107 pacientů (79 mužů a 28 žen). U všech pacientů byl v rámci kontroly zhodnocen vývoj symptomů, provedeny interogace přístroje, EKG, laboratorní odběry a transthorakální echokardiografie.
Výsledky
Klinickou kontrolu podstoupilo 57 pacientů se CRT-P a 39 pacientů se CRT-D, průměrný věk 74 ± 8 let. Při ročním sledování po upgrade na SRL došlo ke zlepšení EFLK z 29 ± 10 % před výkonem na EFLK 41 ± 14 % po výkonu (p <0,01) a zúžení QRS komplexu o 40 ± 21 ms (p <0,01). Zlepšení minimálně o jeden stupeň ve funkční třídě NYHA bylo dosaženo u 41 % pacientů. Laboratorně jsme zaznamenali významné snížení NTproBNP o 543 ± 6523 ng/l (p <0,01). U pacientů se CRT-P došlo k významnějšímu zlepšení EFLK o 14 ± 10 % proti zlepšení EFLK o 8 ± 10 % u pacientů se CRT-D (p <0,01). Statisticky významnější zlepšení EFLK o 15 ± 11 % bylo zaznamenané také u pacientů s neischemickou kardiomyopatií proti zlepšení EFLK o 9 ± 9 % u pacientů s ischemickou kardiomyopatií (p <0,01).
Závěr
Upgrade na SRL vedl ke zlepšení všech sledovaných parametrů. Lepších výsledků bylo po roce léčby dosaženo u pacientů se CRT-P (vs. CRT-D) a s neischemickou (vs. ischemickou) kardiomyopatií. Horší efekt léčby na EFLK ve skupině pacientů se CRT-D může být dán větším zastoupením ischemické kardiomyopatie, u které je léčba méně efektivní.
Podpora z projektů: Progres Q40/03 a SVV (specifický vysokoškolský výzkum)