Cíl Hybridní ablace fibrilace síní fibrilace síní (FS), tedy torakoskopická ablace následovaná katetrizační ablací, představuje jednu z metod léčby pro pacienty s neparoxysmální FS. Cílem práce bylo popsat komplexně rizika a úspěšnost této ablace.
Soubor a metodika: Zařazení pacienti s neparoxysmální FS prodělalali nejprve torakoskopickou, off-pump ablaci pomocí katetru COBRA Fusion (tzv “box lesion”, a uzávěr ouška pomocí AtriClipu) následovanou katetrizační ablací (kontrola a dokončení lezí levé síně, ablace mitrálního a kavotrikuspidálníhop isthmu) s odstupem 3 měsíců. Neurologická bezpečnost byla hodnocena pomocí opakovaných vyšetření mozku magnetickou rezonancí (MRI) a neuropsychologickým vyšetřením předoperačně, v časné pooperační fázi (MRI za 2–4 dny, neuropsychologie za 1 měsíc), a později během ambulantního sledování (9m). Pro monitoraci rytmu byly použity implantabilní EKG reveal, jako rekurence arytmie byla považována recidiva FS či jiné síňové arytmie > 30 sec.
Výsledky: Do studie bylo zařazeno 59 pacientů (62,5±10,5 let, 37 (62,7%) mužů), průměrná doba sledování byla 30,3±10,8 měsíců. Thorakoskopická ablace byla provedena úspěšně u 55 (93,2%) pacientů. Chronické ischemické leze mozku byly na iniciálním MRI přítomny u 60% pacientů. Nové ischemické leze na časném poperačním MRI mozku byly nalazeny u 44.4% pacientů. Známky postoperační kognitivní dysfunkce byly přítomny u 27% v prvním a 18% v devátém měsíci. Pravděpodobnost udržení SR bez antiarytmik a reablace byla 54,0% (95%CI 41,3-66,8) za 1 rok a 43,8% (95%CI 30,7–57,0) za 2 roky. Pravděpodobnost udržení SR s pomocí antiarytmik či reablace byla 84,6% (95% CI 75,4-93,9) za 1 rok a 72,3% (95% CI 60,3-84,4) za 2 roky.
Závěr: Torakoskopická ablace je zatížena poměrně velkým rizikem němých mozkových embolizací, s pomocí antiarytmik či reablace je možno ¾ pacientů udržet v SR během 2 let.
