PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

ECHOKARDIOGRAFICKÁ OPTIMALIZACE AV PŘEVODU: JAK KRÁTKÉ MŮŽE BÝT OPTIMÁLNÍ AV ZPOŽDĚNÍ?
Tématický okruh: okruh
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 142

Válek M.1, Marek J.1, Řídel Z.1, Pšenička M.1

1 II. interní klinika kardiologie a angiologie, Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha


Úvod: U většiny pacientů je tovární nastavení kardiostimulátoru vyhovující potřebám pacientů, nicméně u části nemocných je třeba jej individualizovat.
Kazuistika: Jedná se o aktivně sportujícího nemocného, 45 let, bez dalších komorbidit, u kterého se objevila námahová dušnost NYHA II, bolesti na hrudi a palpitace při námaze. Byla zjištěna AV blokáda 3. stupně a pacientovi byl implantován trvalý kardiostimulátor. Jeho obtíže se nicméně po implantaci nezmenšily. Při echokardiografické optimalizaci nastavení přístroje bylo zjištěno, že při VAT stimulačním režimu je mezi začátkem elektrické aktivace levé komory a začátkem mechanické kontrakce zpoždění 155 ms. Při standardním nastavení AV zpoždění proto již docházelo k alteraci plnění levé komory způsobené AV dyssynchronií. Teprve po nastavení velmi krátkého AV zpoždění (50 ms v klidu, 25 ms při maximal tracking rate) došlo k vymizení AV dyssynchronie a výraznému zlepšení obtíží nemocného. Protože se jedná o velmi aktivního sportovce, byl maximal tracking rate následně nastaven na 180/min., což dále zlepšilo pacientovu výkonnost.
Závěr: Kazuistika demonstruje pacienta, který měl při továrním nastavení AV zpoždění projevy pacemakerového syndromu způsobeného tím, že mezi komorovým stimulem a skutečnou mechanickou aktivací komory byla velmi dlouhá prodleva a na kardiostimulátoru nastavená hodnota neodpovídala skutečnému (tj. mechanickému) AV zpoždění.