Cíl: Animální experimenty jsou nezbytnou součástí testování nových ablačních systémů. Pro úspěšné vyhodnocení je nutná přesná evaluace ablačních lézí v myokardu. Lze využít patologicko-anatomické vyšetření z nařezaných vzorků či vyhodnocení ablačních lézí pomocí magnetické rezonance (MR). Cílem naší práce bylo porovnat tyto dvě metody.
Soubor a Metodika: bylo měřeno 10 prasečích srdcí, u kterých byly provedeny radiofrekvenční ablace v obou komorách. Prasata byla utracena, srdce byla vyjmuta, fixována, skenována 9.4T MR a rozkrájena na plátky. Vzorky byly nafoceny a léze byly měřeny za použití softwaru ImageJ, stejně jako na MR snímcích. Měřené parametry: hloubka, šířka, povrchová šířka, vzdálenost maximální šířky od povrchu léze a objem lézí. U MR dat byl navíc změřen objem léze pomocí vyznačení obvodu dané léze ve všech snímcích MR, na kterých byla zobrazena a následným součtem objemů všech označených ploch. Měření byla následně statisticky zpracována.
Výsledky: Bylo vyhodnoceno celkem 99 lézí. Hloubka lézí z MRI snímků byla 8.9mm±0.5, z patologického měření 9.1mm±0.5; p= 0.198. Šířka byla naměřena na MRI 11.4mm±0.5, na patologických řezech 11.6mm±0.5; p=0.299. Povrchová šířka léze byla na MRI snímcích naměřena téměř shodně s patologickým měřením 1.9mm±0.1, respektive 2mm±0.1; p=0.953. Vzdálenost maximální šířky od povrchu léze byla z MRI snímků naměřena 4.8mm ±0.281, z patologických řezů 4.8mm±0.3, p=0.858. Objemy lézí vypočítané pomocí vzorce byly z MRI 329mm3±40, z patologického měření 353.2mm3±39; p=0.104. Objem změřený přímo z MR dat metodou postupného obtahování byl 674.8mm3+/-42.4.
Závěr: U žádného z měřených parametrů nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi hodnotami naměřenými z MRI snímků a z patologických řezů. Objem změřeného objemu vůči vypočítanému objemu je signifikantně větší, což je dáno větší přesností měření z MR dat.
