PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

STIMULACE LEVÉHO RAMÉNKA V POROVNÁNÍ S MYOKARDIÁLNÍ STIMULACÍ LEVÉHO SEPTA ZACHOVÁVÁ FYZIOLOGICKOU LEVOKOMOROVOU AKTIVACI, VEDE ALE KE ZVÝŠENÉ MEZIKOMOROVÉ DYSSYNCHRONII Tématický okruh: okruh
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 45
Etický kodex: Vlastník / akcionář: Patentová přihláška EP 19212534.2: "Method of electrocardiographic signal processing and apparatus for performing the method."


Čurila K.¹, Jurak P.², Jastrzebski M.³, Vernooy K.⁴, Prinzen F.⁵, Waldauf P.⁶, Osmančík P.¹ ¹ Kardiologická klinika3. LF UK a FNKV, 3. LF UK a FNKV, Praha, ² Ústav přístrojové techniky, Akademie Věd ČR, Brno, ³ First Department of Cardiology, Interventional Electrocardiology and Hypertension, Jagiellonian University, Medical College, Cracow, Poland, ⁴ Department of Cardiology, Cardiovascular Research Institute Maastricht, Maastricht University Medical Center, Maastricht, Netherlands, ⁵ Department of Physiology, Cardiovascular Research Institute Maastricht, Maastricht, Netherlands, ⁶ Klinika anesteziologie a intenzivní péče, Fakultní Nemocnice Královské Vinohrady, Praha
Obecně Neselektivní stimulace Hisova svazku (nsHBp), levého raménka (nsLBBp) a myokardu levého septa (LVSP), jsou dnes uznávané jako fyziologické způsoby komorové stimulace. Cíl Zjistit rozdíly komorové depolarizaci při stimulaci Hisova svazku a stimulaci oblasti levého septa pomocí ultra-vysokofrekvenčního EKG (UHF-ECG). Metody U pacientů s indikací k implantaci kardiostimulátoru pro významnou bradykardií byla provedena dočasná nsHBp, nsLBBp a/anebo LVSP stimulace. Byly zobrazeny UHF-EKG centra elektrické aktivace pro jednotlivé svody a z nich byl spočten parametr mezikomorové (e-DYS) jako rozdíl mezi první a poslední aktivací a lokální depolarizace (Vd) jako trvání UHF-ECG QRS komplexu na 50% jeho amplitudy. Výsledky U 68 pacientů byla provedena nsLBBp (35), LVSP (96) a nsHBp (55). nsLBBp vedla k větší mezikomorové dyssynchronii než LVSP a nsHBp; e-DYS – 24 ms (-28;-19) vs. -12 ms (-16;-9) vs. 10 ms (7;14, p<0.001). nsLBBp vedla k podobným hodnotám Vd ve svodech V5-V8 jako nsHBp (36-43 ms vs. 38-43 ms; p = NS pro všechny svody), ale k delšímu Vd ve svodech V1-V4 (47-59 ms vs. 41-44 ms, p < 0.05). LVSP způsobila prodloužení Vd v V1-V8 proti nsHBp a delším Vd v V5-V8 proti nsLBBp (44-51 ms vs 36-43 ms, p < 0.05) bez ohledu na R wave peak time v V5 či morfologii QRS komplexu ve V1. Závěr: Neselektivní stimulace levého raménka Tawarova zachovává fyziologickou levokomorovou aktivaci, vede ale ke zvýšení mezikomorové dyssynchronie. LVSP zachovává mezikomorovou synchronii lépe než nsLBBp, nicméně zhoršuje aktivaci LKS v porovnání s HBp a nsLBBp.