Úvod
Bylo prokázáno, že snížená amplituda elektrogramu koreluje s onemocněním myokardu. Tyto nízkovoltážové oblasti mohou být důležité při léčbě fibrilací síní. Na našem pracovišti I.IKAK FNUSA byla u 123 pacientů s fibrilací síní provedena analýza a vyhodnocena charakteristika postižení levé síně ve vztahu ke sledovaným faktorům.
Metodika
Naše sledované faktory byly pohlaví, věk, ejekční frakce, velikost LS, organické onemocnění srdce, hypertenze, diabetes a BMI. Hodnocení jizev probíhalo okulometricky, tzn. rozdělení číselně hodnotami 0 – tkáň bez jizvy, 1 – částečně zjizvená tkáň, 2 – kompletně zjizvená tkáň. Jako tkáň bez jizvy byla považována oblast s voltáží nad 0,5 mV. Jizva byla hodnocena v oblastech levé síně: přední stěna, zadní stěna, strop, dno a MA. Voltážové mapy LS byly vytvořeny pomocí mapovacího systému Abbott Ensite Precision.
Výsledky a závěr
U paroxysmální FiSi byla jizva patrná alespoň v jedné sledované oblasti u 17,6 % pacientů, zatímco u perzistující formy FiSi u 49,1 % pacientů. Nejčastěji byla postižená oblast přední stěny u perzistující formy FiSi v 34,5 % případů a nejméně často byla postižena oblast dna u paroxysmální formy FiSi u 6,2 % pacientů.
Dále byla provedena statistická analýza vzhledem ke sledovaným faktorům. Při použití lineární regrese se jako marginálně významné jeví velikost LS u paroxysmální FiSi a hypertenze u perzistující FiSi. Při použití ordinální logistické regrese se u paroxysmální FiSi jeví jako významná velikost LS a organické onemocnění srdce, oproti tomu u perzistující formy FiSi je marginálně významné pohlaví. Ženy s perzistující formou FiSi mají oproti mužům 3,7× větší šanci na jizvu při zachování konstantních ostatních prediktorů. Při použití ordinární logistické regrese figuruje statisticky významně (p<0,01) organické onemocnění srdce u většiny ze sledovaných oblastí v LS u obou forem FiSi.
