PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Ablace superiorních parasympatických ganglií je spojena s urychlením sinusového rytmu (SR). To je považováno za příznivé znamení v průběhu kardioneuroablace (CNA) pro léčbu funkčních bradyarytmií.

Cíl: Studovali jsme, zda relativní zvýšení frekvence SR (deltaSR) během CNA je relevantním prediktorem efektivní parasympatické denervace sinusového uzlu (SAN).

Metodika: U pacientů podstupujících CNA v celkové anestezii byl stupeň denervace SAN hodnocen pomocí extrakardiální stimulace pravého vagového nervu (ECVS) a kvantifikován poměrem maximálního P-P intervalu (navozeného při ECVS) a délky cyklu aktuálního SR (maxPPratio). Odpověď na ECVS byla testována opakovaně po dílčích ablačních krocích, a proto při jedné proceduře bylo získáno více korespondující párů hodnot deltaSR a maxPPratio dokumentujících postupnou progresi denervace. Hodnota maxPPratio <1,5 byla arbitrárně zvolena jako kritérium efektivní denervace. Optimální predikční dichotomie pro delta-SR byla nalezena podle kritéria minimální vzdálenosti ROC křivky od bodu (0;1).

Výsledky: Do studie bylo zařazeno 64 pacientů (věk: 42±16 let, 48% mužů), od nichž jsme shromáždili 188 intraprocedurálních párů deltaSR a maxPPratio (2,9±2,1 párů na proceduru). Distribuce jejich hodnot byla široká: 19±14 bpm pro deltaSR a 2.9±2.8 pro maxPPratio. Celkem 51% datových párů splnilo kritérium efektivní denervace. Delta-SR jako prediktor efektivní denervace vykazoval plochu pod křivkou (AUC) ROC 0,69 (95% CI: 0,62-0,77). Optimální prediktor delta-SR ≥20 bpm měl sensitivitu (SENS) 61%, specificitu (SPEC) 78%, pozitivní (PPV) a negativní prediktivní hodnotu (NPV) 75% a 66% pro denervaci SAN.

Závěr: Akcelerace SR má nedostatečnou výpovědní hodnotu při posuzování efektivní denervace SAN. Dosažení areaktivity SAN při ECVS jako cílového momentu CNA má zásadní význam pro klinickou úspěšnost výkonu.