PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Levá síň (LS) je v běžné  echokardiografické i klinické praxi poněkud opomíjeným oddílem srdce , kterému je věnována v určitém směru jako významnému funkčnímu celku   v učebnicích a monografích jen minimální pozornost.
Přednáška probírá stručně základní morfologii LS, jejího ouška, plícních žil, mezisíňové přepážky a důležité vztahy k srdci jako celku. Podává přehled modalit, které umožňují vyšetření a zhodnocení funkce LS .
Podán přehled metodiky správného hodnocení  rozměrů  a volumu LS.
Těžiště je zaměřeno na transtorakální a transesophageální vyšetření.
Fysiologii LS hodnotíme z hlediska 3 hlavních fází funkce LS
 plnícího tlaku a volmu LS během těchto fází. Na základě pracovní křivky síně  lze rozlišit 3 fáze chování LS během srdečního cyklu:
 funkci rezervoáru, funkci conduitu a kontrakční funkci. Na základě definice a charakteristiky těchto fází lze  sledovat tyto změny v podmínkách zvýšeného plnícího tlaku levé komory. Dále probrána otázka remodelace LS a její mechanizmy v patofyziologii hlavních hemodynamických změn při objemovém a tlakovém přetížení LS, při diastolické dysfunkci a diastolickém selhání srdce.
Pro úplnost uvedeny známky  stagnace krve , charakteristické známky nitrosíňové trombózy a dynamika funkce ouška LS . Tyto změny jsou důležité při rozhodovacích procesech v léčbě fibrilace síní a jiných arytmiích a před arytmologickými zákroky. Zmíněna problematika  mezisíňové přepážky, její morfologie a funkce a  význam foramen ovale ve vztahu k periferní embolizaci.
Důležitá je změna funkce LS při srdečním selhání, hypertenzi a chlopňových vadách. Cíl přednášky je směřován ke zlepšení každodenní klinické a echokardiografické praxe a k porozumění významu stavu a funkce  LS jako důležitého prognostického indikátoru kardiovaskulární morbidity a mortality.