PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Plícní embolie je v dnešní době nejčastější nediagnostikovanou interní diagnózou s fatálním koncem.Transthorakální echokardiografie (TTE)  je v diagnostice tohoto onemocnění většinou pouze pomocnou diagnostickou metodou. Definitvní diagnosu plícní embolie pak v klinické praxi stanovujeme provedením perfuzního plícního scanu nebo CT angio plic. Výjimku tvoří přímý echokardiografický průkaz embolů v pravém srdci nebo plicnici, který jednoznačně potvrzuje diagnosu plícní embolie. Prognosticky je jejich nález obzvlášť závažný při současných klinických nebo UZ známkách masivní či submasivní embolizace do plícnice, protože uvolnění trombu ze srdce a jeho mobilizace do plicnice hrozí další progresí obstrukce plícního řečiště, která již nemusí být slučitelná se životem.Na naši ambulanci byl RZP přivezen 76-letý hypertonik  pro 3 dny trvající otok bérce levé dolní končetiny a stejnou dobu trvající progredující námahovou dušnost. Klinicky přítomny známky trombózy LDK.Na ambulanci provedeno akutní TTE vyšetření, při kterém nalezen mobilní hadovitý trombus v pravé síni velikosti cca 7 x 1,2 cm, dále typický obraz akutního cor pulmonale. Aplikováno 10 000 jednotek Heparinu i.v., zahájena oxygenoterapie a pacient okamžitě transportován na JIP kardiologické kliniky FN v Hradci Králové.Zde pro obdobný UZ nález provedena systémová trombolýza  komplikovaná vznikem rozsáhlých podkožních hematomů na horních i dolních končetinách s nutností podávání plasmy. Duplexním UZ žil prokázána oboustranná trombóza v. poplitea. Při kontrolním TTE vyšetření již trombembolus neprokázán.12. den hospitalizace přeložen zpět na naše oddělení, 19. den propuštěn po nastavení antikoagulační léčby domů. Neodkladně provedené TTE vyšetření může i u pacientů s jasnými klinickými známkami TEN přinést zásadní informace, které určují strategii léčby a mohou tak zásadně ovlivnit prognózu nemocných.