PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Tilt test, jako standardní diagnostická metoda k průkazu vazovagální synkopy, je značně zdlouhavý a pro vyšetřovaného stresující. Dvě studie z roku 2003 analyzovaly klidové záznamy EKG a kontinuálního krevního tlaku z prstu ruky pořízené za klidových podmínek vleže a definovaly ukazatele, které slibně predikovaly výsledek tilt testu. Tyto ukazatele nebyly studovány prospektivně na rozsáhlejším souboru.
Metody: Do studie bylo konsekutivně zařazeno 253 osob (164 žen, 35 ± 15 let) s recidivujícími synkopami nejasné etiologie, bez přidružených onemocnění. U všech jedinců byly za klidových podmínek vleže pořízeny 5-min záznamy EKG a kontinuálního krevního tlaku z prstu ruky (Finometer). Poté byl proveden tilt-test. Ze získaných záznamů bylo stanoveno zpoždění mezi systolickým a diastolickým vrcholem pulzové vlny (DT) a jeho věkově korigovaná hodnota (cDT = 350-věk-DT).  Cross-spektrální analýzou tachogramu a systogramu byla stanovena frekvence dominující oscilace v nízkofrekvenčním pásmu (FSBO – frekvence spontánních baroreflexních oscilací). Jedinci s pozitivním (T+) a negativním (T-) výsledkem tilt-testu byli porovnáni nepárovým t-testem.
Výsledky: Soubory (114 T+ a 139 T-) se nelišily ve věku, pohlaví, krevním tlaku a srdeční frekvenci a byly zcela srovnatelné ve studovaných predikčních ukazatelích: DT (314 ± 30 ms u T+ vs. 315 ± 28 ms u T-, p =0,71), cDT (0,79 ± 31 ms u T+ vs. -0,90 ± 28 ms u T-, p=0,66) a FSBO (0,089 ± 0,027 Hz u T+ vs. 0,089 ± 0,025 Hz u T-, p=0,99).
Závěr: Studie nepotvrzuje pozorování publikovaných pilotních studií. Rozvoj vazovagální synkopy při tilt testu nelze predikovat pomocí frekvence spontánních baroreflexních oscilací ani pomocí časového zpoždění mezi systolickým a diastolickým vrcholem pulzové vlny. 
Podpořeno grantem IGA NR 8344-4.