Srdeční katetrizace přístupem femorální tepny je provázena od 2,2 % do 3,4%
lokálních cévních komplikací u manuální komprese, a v rozmezí 2,4-6,3 % při použítí různých tepenných uzavírajících prostředků ( closure devices), zatímco u radilálního přístupu je toto číslo udáváno jednoznačně, téměř desetinásobně nižší. To ukázala metanalýza 30 randomizovaných studií zahrnující přes 37 tisíc pacientů. V naší práci představujeme retrospektivní analýzu komplikací v místě cévního přístupu v souvislosti s punkcí femorální nebo radiální tepny v období od 1.1.2007 do 31.12.2008 na Kardiologickém oddělení Krajské Nemocnice Liberec. V průběhu roku 2007 jsme začali rutinně používat radilání přístup. V tomto roce jsme provedli zhruba srovnatelný počet srdečních diagnostických a intervenčních katetrizací femorálním a radiálním přístupem.V následujícím roce 2008 jsme 88% pacientů vyšetřili a následně popřípadě intervenovali radiálním přístupem. V této práci porovnáváme počet komplikací podle místa vstupu, dále srovnáváme délku vyšetření, skiaskopický čas, množství použitého kontrastu a celkovou dávku záření při diagnostické a intervenční katetrizaci femorálním nebo radiálním přístupem na našem pracovišti.Přidáváme přehled několika studií na jejichž podkladě je radiální přístup preferován v léčbě NSTEMI. Radiální přístup jednoznačně snižuje počet komplikací v místě vstupu a zdá se, že ve skupině pacientů s AKS bez STE vede zřejmě i ke snížení mortality. Volba vhodného místa vstupu pří srdeční katetrizaci je proto zmiňována i v doporučeních pro UA/NSTEMI evropské kardiologické společnosti a ACC/AHA.