VIEW AN ABSTRACT

Úvod: Doba repolarizace komor (interval QT) je zásadní pro diagnostiku vrozených a získaných forem syndromu dlouhého QT a pro predikci nežádoucích účinků léků. Pro korekci intervalu QT ve vztahu k intervalu RR (dQT/dRR) se nejčastěji používají statické modely jako Bazettova nebo Fredericiova formule.
Cíl: Naše práce popisuje dynamickou změnu intervalu QT při náhlé změně intervalu RR v modelovém souboru pacientů s trvalou kardiostimulací.
Soubor a metody: U 52 pacientů s kardiostimulátorem nebo ICD, se spontánní frekvencí pod 60/min, proveden digitalizovaný záznam EKG při programovaných stimulačních frekvencích (SF) 60, 80, 100, 120/min, po dobu 6 minut pro každou SF. Byly sledovány změny QT intervalu při náhlé změně SF 60-80, 80-60, 80-100, 100-80, 80-120 a 120-80 vč. retestu.
Výsledky: Změna intervalu QT po náhlé změně intervalu RR probíhá přibližně exponenciálně a je popsána následujícími parametry: GainF (odpovídá poměru změny QT ku změně RR během prvního RR intervalu) 0,040±0,018, GainL (změna intervalu QT vztažená ke změně RR intervalu po dosažení steady state) 0,197±0,035, Tau (čas do dosažení 90% steady statu) 170±45 beatů. Tyto parametry přenosové funkce mezi RR a QT byly získány regresní analýzou detekovaných QT intervalů. Naměřená hodnota QTc (QT interval při 60/min) byla 450±36 ms. Nebyla prokázána statisticky významná vazba mezi parametry QT a hodnotami ejekční frakce levé komory, užíváním medikace a laboratorními hodnotami.
Závěr a diskuse: Přesný popis intervalu QT zahrnuje QTc a 3 individuální parametry (GainL, GainF, Tau), které jsou součástí již dříve publikované funkce (Halámek et al. 2007). Ta je obecně platná i v experimentálním modelu náhlé změny tepové frekvence u pacientů s trvalou kardiostimulací. Vztah parametrů QT s klinicky relevantními parametry a hodnotami nešlo posoudit z důvodu malého a heterogenního souboru.