Úvod: Kardiochirurgie a invazivní kardiologie jsou v České republice (ČR) na špičkové úrovni s vynikajícími výsledky. Následná kardio-rehabilitační péče nezahrnuje všechny pacienty takto léčené.
Soubor: K 1.1.2006 žilo v ČR 10251079 obyvatel, bylo zde 100 nemocnic poskytujících akutní kardiologickou/kardiochirurgickou péči, celkem 696 registrovaných kardiologů. V r. 2006 bylo v ČR 32000 pacientů s akutním koronárním syndromem (8000 STEMI), bylo provedeno 22500 koronárních angioplastik (PCI - 7000 akutních), 7000 chirurg. revaskularizací (CABG), 1200 operací chlopní a 950 kombinovaných výkonů (CABG+chlopeň).
Metodika: Byla oslovena pracoviště poskytující kardiovaskulární rehabilitaci. Ne ze všech však byla získána data, proto jsou některé výsledky aproximovány.
Výsledky: Fáze I kardiovaskulární rehabilitace se v r. 2006 zúčastnilo cca 15000 – 20000 (tj. cca 80-90%) všech akutně nemocných. Dále rehabilitovalo jen malé procento pacientů – fáze II se účastnilo cca 4000 (15-20%) nemocných a fáze III cca 1300 (5-8%) všech nemocných. Na této rehabilitaci se podílela: FN Brno Bohunice (1200 pacientů), FN Brno USA (cca 1200), VFN Praha (800), FN Olomouc (70), FN Motol Praha (25 nemocných). Z lázní (jen nemocní po AIM, po PCI, po kardiochirurgickém výkonu): Poděbrady (3163), Teplice nad Bečvou (2707), Konstantinovy Lázně (645), Teplice v Čechách (847), z Libverdy a Čeladné nejsou data.
Závěr: Z výše uvedeného vyplývá, že přestože ČR patří ke špičce v invazivní kardiologii a kardiochirurgii, je další kardio-rehabilitační péče podceňována. To snižuje efekt invazivních a operačních výkonů, následně vede k recidivám onemocnění s rehospitalizacemi, ke zvýšené spotřebě léků a k nárůstu dalších zdravotnických výkonů. U pacientů dochází ke snížení kvality života, k omezení společenského a pracovního uplatnění, což opětovně zvyšuje náklady na sociální podporu.