PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod a cíl:  Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je spojena s vysokou morbiditou a mortalitou postižených jedinců. Plicní endarterektomie (PEA) představuje léčebnou metodu volby  pro symptomatické nemocné s CTEPH. Cílem naší práce bylo zhodnocení dlouhodobého efektu PEA pomocí  pravidelného echokardiografického sledování prvých 50 operovaných jedinců v Kardiocentru VFN Praha.
Metody: Echokardiografická vyšetření byla prospektivně prováděna před PEA a v odstupu 1, 6 a 12 měsíců po výkonu u prvých 50 operovaných nemocných- finální studijní populaci tvořilo 43 jedinců (53±13 let), u nichž bylo dokončeno 12 měsíční sledování (5 nemocných zemřelo; u 2 jedinců ze Slovenské republiky nebyla kontrolní echokardiografie prováděna). Analyzovanými parametry byly maximální gradient trikuspidální regurgitace (TR-PGmax), telediastolický rozměr (PKd) a plocha (PK EDA) pravé komory, frakční změna plochy pravé komory (PK FAC), telesystolický rozměr pravé síně (PS), index excentricity levé komory, telediastolický rozměr (LKd) a objem levé komory (LK EDV) a její ejekční frakce (LK EF).
Výsledky:  Výsledky statistické analýzy jsou shrnuty v Tabulce 1.                         
Závěry: Efektivně provedená PEA vede již časně po výkonu k významnému poklesu systolické tenze v plicnici, přetrvávajícímu i v dlouhodobém 12 měsíčním sledování. Toto dramatické snížení afterloadu je spojeno s výrazným časným zmenšením pravostranných oddílů, které nadále pokračuje i v delším odstupu od výkonu, a je doprovázeno významným zlepšováním systolické funkce pravé komory. Ústup pravostranného tlakového přetížení a zlepšení plnění levé komory vede časně po PEA k významnému nárůstu velikosti levé komory a normalizaci jejího tvaru, bez ovlivnění její celkové systolické funkce; tyto příznivé morfologické změny levé komory také přetrvávají i v dlouhodobém 12 měsíčním sledování po výkonu.