Úvod: Elektromuskulární zneschopňující prostředky (EMD), tzv. elektrické paralyzéry TASER® se stávají součástí výzbroje policie. Vzhledem k zaznamenaným úmrtím osob po zásahu EMD je diskutována bezpečnost jejich použití. Do současnosti nebyly hodnoceny změny v přítomnosti mikrovolt T – wave alternans (MTWA) po aplikaci EMD. Přítomnost či absence setrvalého MTWA patří mezi zkoumané ukazatele rizika náhlé srdeční smrti.
Cíl: Stanovení změny přítomnosti MTWA u dobrovolníků po zásahu EMD.
Metodika a výsledky: Do studie bylo zařazeno 8 zdravých dobrovolníků (1 žena) průměrného věku 32±6 let, kteří v rámci výcviku podstoupili zásah EMD. Přítomnost MTWA při ergometrickém zatížení byla stanovována v úvodu (měření 1), bezprostředně po zásahu a s odstupem 60-90minut po zásahu (měření 2 a 3). Při dosažení alternans s voltáží >1,9µV byl považován MTWA za významný. Setrvalý MTWA trvající více než 60s při tepové frekvenci (TF) <110/min byl hodnocen jako pozitivní. Při 1. vstupním měření byl u 2 osob zachycen setrvalý MTWA, kdy ale nebyly splněny kritéria pozitivity testu (MTWA přítomen od TF 114/min). U 1 dobrovolníka byl zachycen nově setrvalý pozitivní MTWA (nástup alternans od TF 107/min) při 2. měření. Ve všech ostatních případech při 1. a 2. měření a u všech jedinců při 3. měření nebyla prokázána přítomnost MTWA. Zároveň bylo hodnoceno standardní EKG, kdy byla zjištěna pouze významná změna průměrné TF bezprostředně po zásahu oproti vstupní TF (126±16 vs.87±10;p<0,001).
Závěr: Průkaz přítomnosti MTWA po zásahu EMD je potenciálně citlivý parametr v průkazu možného rizika zásahu EMD. Na malém souboru jedinců nelze prokázat souvislost pozitivity testu s aplikací výboje Taseru. Zásah EMD vede nejspíše na podkladě stresové reakce k rozvoji sinusové tachykardie.
4 online
česky
