PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

PROJEKT PRE-COOL 2: TECHNICKÉ ASPEKTY POUŽÍVÁNÍ MÍRNÉ TERAPEUTICKÉ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ V NEMOCNICÍCH V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2008 Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 263


Škulec R.¹, Šeblová J.², Truhlář A.³, Ticháček M.⁴, Callerová J.⁵, Černý V.⁶ ¹ Beroun, Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, Beroun, ² Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, Kladno, ³ LZS Hradec Králové, Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje, Hradec Králové, ⁴ Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje, Opava, ⁵ Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, Beroun, ⁶ Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta Hradec Králové, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Hradec Králové
Úvod: Výsledek resuscitační a časné poresuscitační péče o srdeční zástavě závisí i na správném provedení mírné hypotermie (MH). Cíl: Analyzovat současné technické aspekty používání MH po srdeční zástavě na nechirurgických jednotkách intenzivní péče (JIP) v České republice. Soubor a metodika: V rámci pracovní skupiny PRE-COOL (Pre-hospital Cooling in Cardiac Arrest Patients) jsme sestavili seznam všech nechirurgických JIP v České republice. Vedoucí každého oddělení byl v říjnu 2008 obeslán strukturovaným dotazníkem hodnotícím zkoumanou problematiku. Výsledky jsme statisticky zpracovali. Výsledky: V roce 2008 jsme obeslali 487 JIP s respondencí 40,3%. Analýza se týká respondentů poskytujících časnou poresuscitační péči a používajících MH (n=87). Kontinuální hemoeliminační metodu mělo na oddělení k dispozici 83,9%, mechanickou srdeční podporu 32,2% a katetrizační laboratoř v nemocnici 47,1% respondentů. Místem zahájení ochlazování bylo nejčastěji lůžko JIP (93,1%). Při dostupné katetrizační laboratoři v nemocnici tam zahajovalo MH pouze 31,7% respondentů. 50,6% respondentů indikovalo v době průzkumu MH bez ohledu na iniciální rytmus, místo a etiologii zástavy, zbývající respektovali různá omezení. Strategii komplexního neuroprotektivního přístupu (MH, urgentní katetrizace, kontrola glykémie a časné dosažení hemodynamických cílů) používalo 51,7% respondentů. STEMI nebyl indikací k urgentní katetrizaci až na 17,2% oddělení. Doba udržování MH byla nejčastěji 24 hodin (55,0%). Nejpoužívanější chladící metody byly chlazení prostými ledovými obklady (88,5%) a nitrožilní aplikace chladného roztoku (85,1%). V přednášce bude diskutováno mnoho dalších aspektů. Závěr: Kromě řady jiných zjištění průzkum ukázal, že pouze polovina pracovišť se snaží o komplexní neuroprotektivní přístup. Širší akceptace této strategie by mohla vést k dalšímu zlepšení prognózy pacientů.