LOKÁLNÍ TROMBOLYTICKÁ TERAPIE U PACIENTŮ S VROZENOU AGENEZÍ DOLNÍ DUTÉ ŽÍLY | XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Hluboká žilní trombóza (DVT) je časté a potenciálně smrtelné onemocnění ve své akutní fázi a zároveň i velmi obtěžujícím onemocněním ve své pozdní formě v podobě chronické žilní insuficience. Základním mechanismem vzniku DVT je stále Virchowova trias. Podkladem žilní stázy může být i vrozená vývojová vada – atrézie nebo hypoplazie IVC.

Soubor: V období od 5/2000 do 12/2008 jsme na našem pracovišti provedli lokální trombolyticou léčbu (CDT) u 236 pacientů pro akutní symptomatickou ileofemorální DVT. Z počtu 236 trombolyzovaných pacientů jsme identifikovali 13 pacientů s vrozenou anomálií DDŽ (5,5%). Při průměrné době CDT 55 hodin došlo u 9 pacientů (69%) k rekanalizaci obliterovaných žil. U žádného pacienta nedošlo ke komplikaci v souvislosti s léčbou.
Při následném sledování je primární a sekundární sonografická průchodnost u sledovaných pacientů s úspěšnou supra- nebo infraingvinální rekanalizací v 6ti měsících shodně 71,4%, ve 12 měsících 50%, resp. 66,7%. V 1 roce od intervence vyvinuli klinické známky potrombotického syndromu (PTS) i USG průkaz chlopenní insuficience 4 pacienti, kteří patří do skupiny s neúspěchem CDT nebo s retrombózou.

Závěr: CDT je bezpečná a účinná metoda v léčbě ileofemorálních trombóz i u pacientů s vrozenou agenezí DDŽ

LOKÁLNÍ TROMBOLYTICKÁ TERAPIE U PACIENTŮ S VROZENOU AGENEZÍ DOLNÍ DUTÉ ŽÍLY Tématický okruh: Intervenční kardiologie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 202


Beran S.¹, Chochola M.², Vařejka P.², Heller S.², Procházka P.³, Skalická L.³, Dostál O.³, Křivánek J.⁴, Mrázek V.², Linhart A.² ¹ intervenční angiologie, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, ² 2. Interní klinika kardiologie a angiologie, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha, ³ II. Interní klinika, VFN Praha, Praha, ⁴ Radiodiagnostická klinika, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
Úvod: Hluboká žilní trombóza (DVT) je časté a potenciálně smrtelné onemocnění ve své akutní fázi a zároveň i velmi obtěžujícím onemocněním ve své pozdní formě v podobě chronické žilní insuficience. Základním mechanismem vzniku DVT je stále Virchowova trias. Podkladem žilní stázy může být i vrozená vývojová vada – atrézie nebo hypoplazie IVC. Soubor: V období od 5/2000 do 12/2008 jsme na našem pracovišti provedli lokální trombolyticou léčbu (CDT) u 236 pacientů pro akutní symptomatickou ileofemorální DVT. Z počtu 236 trombolyzovaných pacientů jsme identifikovali 13 pacientů s vrozenou anomálií DDŽ (5,5%). Při průměrné době CDT 55 hodin došlo u 9 pacientů (69%) k rekanalizaci obliterovaných žil. U žádného pacienta nedošlo ke komplikaci v souvislosti s léčbou. Při následném sledování je primární a sekundární sonografická průchodnost u sledovaných pacientů s úspěšnou supra- nebo infraingvinální rekanalizací v 6ti měsících shodně 71,4%, ve 12 měsících 50%, resp. 66,7%. V 1 roce od intervence vyvinuli klinické známky potrombotického syndromu (PTS) i USG průkaz chlopenní insuficience 4 pacienti, kteří patří do skupiny s neúspěchem CDT nebo s retrombózou. Závěr: CDT je bezpečná a účinná metoda v léčbě ileofemorálních trombóz i u pacientů s vrozenou agenezí DDŽ

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA