Cílem práce bylo zhodnocení lokalizovaných zdrojů reziduální tachyarytmie nacházených při reablaci pro původně chronickou fibrilaci síní (CHFS).
Metodika: V souboru bylo zahrnuto 64 pacientů (pac) (16 Ž, věk 56±10 let), kteří podstoupili opakovanou ablaci pro původně CHFS (perzistentní fáze FS 31 ± 28 měsíců).
Výsledky: První, druhá, resp. třetí reablace byla provedena u 64, 13, resp. 4 pac za 11±7, 12±6, resp. 18±5 měsíců od předchozí ablace. Sinusový rytmus byl nakonec obnoven ablací u 59 (92%) pac, u nichž bylo možné se vyjádřit k zjevnému nebo suspektnímu mechanismu reziduální tachyarytmie. Lokalizovaný zdroj arytmie byl nalezen u 24 (41%)/59 pac, v 6 (35%) případech při 3. nebo 4. výkonu. Klinické projevy – FS nebo síňová tachykardie (ST) a mechanismy zdrojů se lišily. U 6 pac byla nalezena ektopická aktivita z plicních žil (PŽ) (4x pravé, 2x levé) s rekonexí PŽ vedoucí k FS. U 6 pac byl nalezen ektopický fokus v posteriorní stěně levé síně (LS) projevující se nepravidelnou aktivitou (FS nebo nepravidelnou ST), 2x šlo o suspektní posteriorní průnik Marshallova ligamenta (LOM). U 4 pac se jednalo o pravidelnou suspektní mikroreentry ST z různých segmentů hrany LS, u 1 pac šlo o nepravidelnou tachykardii z hrany před levou dolní PŽ (vs. průnik z LOM) a 1 pac měl reentry tachykardii ohraničenou na muskulaturu koronárního sinu. U 5 pac šlo o lokalizovanou septální tachykardii (4x zřejmě reentry v ohraničené oblasti foramen ovale a 1x spíše fokální parahisální aktivita).
Závěr: Fokální zdroje reziduální tachykardie jsou často odhalované až při opakované ablaci pro původně CHFS a představují spektrum arytmií různých mechanismů. Typickými místy jejich lokalizace jsou PŽ, zadní stěna LS, hrana LS, srdeční žilní systém a septum.
Podporováno grantem IGA MZ NR9143-3/2007 a grantem IGA AGEL Modrý Hroch N. 15/2007.