DIURNÁLNÍ VARIABITA VZNIKU AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU U PACIENTŮ S OBSTRUKČNÍ SPÁNKOVOU APNOÍ | XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod

Obstrukční spánková apnoe má vysoký výskyt a je charakterizována akutními nočními homodynamickými i neurohumorálními abnormalitami, které mohou zvyšovat riziko vzniku akutního infarktu myokardu (AIM) v nočních hodinách.
Cíle studie:
Zhodnotit diurnální rozdílnost ve výskytu AIM u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí (OSA).
Metodika:
Prospektivně jsme hodnotili vznik AIM u 92 pacientů, u kterých bylo možné jasně definovat začátek stenokardií. Přítomnost OSA byla vyšetřena pomocí standardní polysomnografie.
Výsledky:
U pacientů s a bez OSA jsme porovnali frekvenci vzniku infarktu myokardu v různých intervalech 24 hodinového cyklu, a to na základě času začátku stenokardií. Ke vzniku infarktu myokardu mezi půlnocí a 6 hodinou ranní došlo u 32% pacientů s OSA, avšak pouze u 7% pacientů bez přítomnosti OSA (p _ 0.01). Pravděpodobnost přítomnosti OSA u pacientů, kde došlo ke vzniku infarktu mezi půlnocí a 6 hodinou ranní, byla šestkrát vyšší než ve zbylých 18ti hodinách (95% interval spolehlivosti: 1.3 to 27.3, p _ 0.01). Ze všech pacientů, u kterých došlo ke vzniku infarktu mezi půlnocí a 6 hodinou ranní, 91% mělo prokázanou obstrukční spánkovvou apnoi.

Závěr:
Diurnální variabilita vzniku AIM u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí se výrazně liší od diurnální variability u pacientů bez OSA. Pacienti, u kterých dojde ke vzniku infarktu v nočních hodinách, mají vysokou pravděpodobnost přítomnosti OSA. Tato zjištění umožňují předpokládat, že OSA může být potencionální spouštěcí mechanizmus AIM. Pacienti, u kterých došlo ke vzniku AIM v noci, by měli být vyšetřeni na přítomnost OSA. Budoucí studie musí zjistit možný účinek léčby OSA na prevenci vzniku AIM a dalších onemocnění/komplikací v nočních hodinách

Reference: Kuniyoshi F et al.: Day–Night Variation of AcuteMyocardial Infarction in Obstructive Sleep Apnea. J Am Coll Cardiol 2008;52:343–6

DIURNÁLNÍ VARIABITA VZNIKU AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU U PACIENTŮ S OBSTRUKČNÍ SPÁNKOVOU APNOÍ Tématický okruh: Akutní koronární syndromy
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 628


Kára T.¹, Gami A.², Kuniyoshi F.², Van der Welt C.², Lopez-Jimenez F.², Caples S.³, Leinveber P.², Vítovec J.⁴, Somers V.² ¹ Interní oddělení - Divize kardiologie, Nemocnice Milosrdných bratří/CKTCH Brno/Mayo Clinic Rochester, Brno, ² Division of Cardiovascular Diseases, Mayo Clinic, Rochester, United States, ³ Division of Pulmonary and Critical Care, Mayo Clinic, Rochester, United States, ⁴ I. interní - kardioangiologická klinika a ICRC Brno, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Brno
Úvod Obstrukční spánková apnoe má vysoký výskyt a je charakterizována akutními nočními homodynamickými i neurohumorálními abnormalitami, které mohou zvyšovat riziko vzniku akutního infarktu myokardu (AIM) v nočních hodinách. Cíle studie: Zhodnotit diurnální rozdílnost ve výskytu AIM u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí (OSA). Metodika: Prospektivně jsme hodnotili vznik AIM u 92 pacientů, u kterých bylo možné jasně definovat začátek stenokardií. Přítomnost OSA byla vyšetřena pomocí standardní polysomnografie. Výsledky: U pacientů s a bez OSA jsme porovnali frekvenci vzniku infarktu myokardu v různých intervalech 24 hodinového cyklu, a to na základě času začátku stenokardií. Ke vzniku infarktu myokardu mezi půlnocí a 6 hodinou ranní došlo u 32% pacientů s OSA, avšak pouze u 7% pacientů bez přítomnosti OSA (p _ 0.01). Pravděpodobnost přítomnosti OSA u pacientů, kde došlo ke vzniku infarktu mezi půlnocí a 6 hodinou ranní, byla šestkrát vyšší než ve zbylých 18ti hodinách (95% interval spolehlivosti: 1.3 to 27.3, p _ 0.01). Ze všech pacientů, u kterých došlo ke vzniku infarktu mezi půlnocí a 6 hodinou ranní, 91% mělo prokázanou obstrukční spánkovvou apnoi. Závěr: Diurnální variabilita vzniku AIM u pacientů s obstrukční spánkovou apnoí se výrazně liší od diurnální variability u pacientů bez OSA. Pacienti, u kterých dojde ke vzniku infarktu v nočních hodinách, mají vysokou pravděpodobnost přítomnosti OSA. Tato zjištění umožňují předpokládat, že OSA může být potencionální spouštěcí mechanizmus AIM. Pacienti, u kterých došlo ke vzniku AIM v noci, by měli být vyšetřeni na přítomnost OSA. Budoucí studie musí zjistit možný účinek léčby OSA na prevenci vzniku AIM a dalších onemocnění/komplikací v nočních hodinách Reference: Kuniyoshi F et al.: Day–Night Variation of AcuteMyocardial Infarction in Obstructive Sleep Apnea. J Am Coll Cardiol 2008;52:343–6

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA