ODHAD SYSTOLICKÉHO TLAKU V PLICNICI BĚHEM ZÁTĚŽE POMOCÍ ECHOKARDIOGRAFIE | XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Zátěžová echokardiografie je indikována mino jiné k odhalení počínajících stádií plicní arteriální hypertenze a ke sledování efektu léčby tohoto onemocnění. Pro nemocné s plicní hypertenzí se doporučuje dynamická zátěž. Není ale jednotný názor na požadavek nutnost monitorace tlaku v plicnici v průběhu celé zátěže. Řada autorů hodnotí jen tlaky v plicnici v klidu a poté do 1 min po skončení zátěže.
Cíl: zhodnotit , jak se liší odhad systolického tlaku v plicnici ( PAPs) pomocí echokardiografie na vrcholu zátěže s odhadem tlaku do 1 min po zátěži.
Soubor: 24 nemocných (52 ± 16 let) při klidovém echokardiografickém vyšetření s lehce až středně zvýšenými tlaky v plicnici ( PAPs 35,8±6,7mmHg) odeslaných k provedení zátěžové echokardiografie.
Metodika: Dynamická ergometrická zátěžová echokardiografie v polosedě na levém boku se vzrůstající zátěží po 25W po 2 minutách . Systolický tlak v plicnici ( PAPs) jsme odhadovali z gradientu na trikuspidální chlopni zjištěného CWD + 5 mmHg v průběhu celé zátěže.
Výsledky: Na vrcholu zátěže došlo k významnému zvýšení PAPs na 58,5±15 mmHg , které přetrvávalo i v 1 min. po zátěži ( 44,3±12 mmHg). Rozborem skupiny jsme zjistili: 15 nemocných s významným vzestupem PAPs z 36,6±7,4 na 64,1 ±10,2mmHg a jen lehkým poklesem v 1 min.na 54, 9±8,8 mmHg , 5 nemocných s jen nevýznamným vzestupem PAPs z 35,2±6,2 na 39,0±7,6mmHg , který byl i v 1 min 38,0±8,4 mmHg. U 3 nemocných došlo k výraznému zvýšení PAPs při zátěži z 35,6±4,5 na 62,7±2,3 mmHg ale k rychlému poklesu v 1 min. na 40,5±4,0mmHg.
Závěr:
Pozátěžová echokardiografie byla ve shodě s monitorováním tlaků v průběhu celé zátěže u 21 nemocných z 24 . U 3 nemocných z 24 by pozátěžová echokardiografie vedla k nesprávným závěrům.

ODHAD SYSTOLICKÉHO TLAKU V PLICNICI BĚHEM ZÁTĚŽE POMOCÍ ECHOKARDIOGRAFIE Tématický okruh: Echokardiografie
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 423


Vítovec M.¹, Paleček T.¹, Jansa P.¹, Linhart A.¹ ¹ kardiologická a angiologická ambulance, Medivican Praha s.r.o., Praha
Zátěžová echokardiografie je indikována mino jiné k odhalení počínajících stádií plicní arteriální hypertenze a ke sledování efektu léčby tohoto onemocnění. Pro nemocné s plicní hypertenzí se doporučuje dynamická zátěž. Není ale jednotný názor na požadavek nutnost monitorace tlaku v plicnici v průběhu celé zátěže. Řada autorů hodnotí jen tlaky v plicnici v klidu a poté do 1 min po skončení zátěže. Cíl: zhodnotit , jak se liší odhad systolického tlaku v plicnici ( PAPs) pomocí echokardiografie na vrcholu zátěže s odhadem tlaku do 1 min po zátěži. Soubor: 24 nemocných (52 ± 16 let) při klidovém echokardiografickém vyšetření s lehce až středně zvýšenými tlaky v plicnici ( PAPs 35,8±6,7mmHg) odeslaných k provedení zátěžové echokardiografie. Metodika: Dynamická ergometrická zátěžová echokardiografie v polosedě na levém boku se vzrůstající zátěží po 25W po 2 minutách . Systolický tlak v plicnici ( PAPs) jsme odhadovali z gradientu na trikuspidální chlopni zjištěného CWD + 5 mmHg v průběhu celé zátěže. Výsledky: Na vrcholu zátěže došlo k významnému zvýšení PAPs na 58,5±15 mmHg , které přetrvávalo i v 1 min. po zátěži ( 44,3±12 mmHg). Rozborem skupiny jsme zjistili: 15 nemocných s významným vzestupem PAPs z 36,6±7,4 na 64,1 ±10,2mmHg a jen lehkým poklesem v 1 min.na 54, 9±8,8 mmHg , 5 nemocných s jen nevýznamným vzestupem PAPs z 35,2±6,2 na 39,0±7,6mmHg , který byl i v 1 min 38,0±8,4 mmHg. U 3 nemocných došlo k výraznému zvýšení PAPs při zátěži z 35,6±4,5 na 62,7±2,3 mmHg ale k rychlému poklesu v 1 min. na 40,5±4,0mmHg. Závěr: Pozátěžová echokardiografie byla ve shodě s monitorováním tlaků v průběhu celé zátěže u 21 nemocných z 24 . U 3 nemocných z 24 by pozátěžová echokardiografie vedla k nesprávným závěrům.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA