SOUČASNÁ LÉČBA PACIENTŮ S AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIÍ S OHLEDEM NA NOVĚ PUBLIKOVANÁ DOPORUČENÍ DIAGNOSTIKY A LÉČBY TOHOTO ONEMOCNĚNÍ | XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Úvod: Akutní plicní embolie (APE) je časté kardiovaskulární onemocnění. I přes pokroky v diagnostice a léčbě v posledních letech zůstává mortalita pacientů s APE vysoká, stále chybí robustní klinická data z prospektivních randomizovaných studií. Současná česká a evropská guidelines se liší v nomenklatuře a v rizikové stratifikaci nemocných, čímž je rozhodnutí o správném terapeutickém postupu ještě ztíženo. Cílem studie je porovnat na souboru nemocných s APE rozdíly v rizikové stratifikaci podle českých a evropských doporučení diagnostiky a léčby a zhodnotit dopad tohoto rozdílu na výběr terapie.

Soubor a metodika: Na souboru 209 konsekutivních nemocných s APE hospitalizovaných na pracovišti autorů od ledna 2003 do října 2008 je zhodnoceno rozdělení do podskupin na základě klinické závažnosti: dle českých doporučení na skupiny masivní, submasivní a malé APE, dle evropských na skupinu vysoce rizikovou, s intermediárním rizikem a nízkorizikovou.

Výsledky: Podle současných českých doporučení byla APE hodnocena jako masivní u 45 pacientů (21,5%), jako submasivní u 93 pacientů (44,5%) a jako malá u 71 pacientů (34%). Naproti tomu podle evropských doporučení by do skupiny vysoce rizikových patřilo 36 (17,2 %) nemocných, do skupiny s intermediárním rizikem by při hodnocení přítomnosti dysfunkce pravé komory a elevace troponinu I patřilo 106 (51%) nemocných, do skupiny s nízkým rizikem poté 67 (32%) nemocných.

Závěr: Naše porovnání v současnosti platných dvou doporučení pro diagnostiku a léčbu APE ukazují, že riziková stratifikace a z toho vyplývající případný výběr léčby se v obou doporučeních v některých aspektech liší. Budou nutné další analýzy a srovnání, aby nedocházelo ani k podcenění ani přecenění individuálního rizika nemocných s APE.

SOUČASNÁ LÉČBA PACIENTŮ S AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIÍ S OHLEDEM NA NOVĚ PUBLIKOVANÁ DOPORUČENÍ DIAGNOSTIKY A LÉČBY TOHOTO ONEMOCNĚNÍ Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 410


Král A.¹, Bělohlávek J.¹, Dytrych V.¹, Šmíd O.¹, Linhart A.¹ ¹ II. Interní Klinika, Všeobecná Fakultní Nemocnice, Praha
Úvod: Akutní plicní embolie (APE) je časté kardiovaskulární onemocnění. I přes pokroky v diagnostice a léčbě v posledních letech zůstává mortalita pacientů s APE vysoká, stále chybí robustní klinická data z prospektivních randomizovaných studií. Současná česká a evropská guidelines se liší v nomenklatuře a v rizikové stratifikaci nemocných, čímž je rozhodnutí o správném terapeutickém postupu ještě ztíženo. Cílem studie je porovnat na souboru nemocných s APE rozdíly v rizikové stratifikaci podle českých a evropských doporučení diagnostiky a léčby a zhodnotit dopad tohoto rozdílu na výběr terapie. Soubor a metodika: Na souboru 209 konsekutivních nemocných s APE hospitalizovaných na pracovišti autorů od ledna 2003 do října 2008 je zhodnoceno rozdělení do podskupin na základě klinické závažnosti: dle českých doporučení na skupiny masivní, submasivní a malé APE, dle evropských na skupinu vysoce rizikovou, s intermediárním rizikem a nízkorizikovou. Výsledky: Podle současných českých doporučení byla APE hodnocena jako masivní u 45 pacientů (21,5%), jako submasivní u 93 pacientů (44,5%) a jako malá u 71 pacientů (34%). Naproti tomu podle evropských doporučení by do skupiny vysoce rizikových patřilo 36 (17,2 %) nemocných, do skupiny s intermediárním rizikem by při hodnocení přítomnosti dysfunkce pravé komory a elevace troponinu I patřilo 106 (51%) nemocných, do skupiny s nízkým rizikem poté 67 (32%) nemocných. Závěr: Naše porovnání v současnosti platných dvou doporučení pro diagnostiku a léčbu APE ukazují, že riziková stratifikace a z toho vyplývající případný výběr léčby se v obou doporučeních v některých aspektech liší. Budou nutné další analýzy a srovnání, aby nedocházelo ani k podcenění ani přecenění individuálního rizika nemocných s APE.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA