VLIV KOMBINOVANÉHO AEROBNĚ-SILOVÉHO TRÉNINKU NA VELIKOST KREVNÍHO TLAKU PO ZÁTĚŽI | XVII. výroční sjezd České kardiologické společnosti

     Pohybová léčba, především vytrvalostního charakteru, má pozitivní efekt na pokles systolického i diastolického krevního tlaku u pacientů s hypertenzí.
     Cílem této studie bylo srovnat krevní tlak v období po tréninku se stejným časovým obdobím následujícího dne, kdy osoby necvičily s pomocí 7–denního monitorování krevního tlaku.
     Sledovaný soubor tvořilo 20 mužů a 11 ženy po infarktu myokardu nebo s hypertenzí. Pacienti absolvovali na Klinice funkční diagnostiky a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny řízený ambulantní rehabilitační program s frekvencí dvakrát až třikrát týdně. Kardiovaskulární kombinovaný trénink probíhal v různou denní dobu. K 7dennímu ambulantnímu monitorování krevního tlaku byl použit přístroj TM – 2421 AD na principu oscilometrické analýzy.
     U 75 % sledovaných osob byla zjištěna smíšená reakce krevního tlaku na zátěž aerobně – silového charakteru. V následujících 24 hodinách po tréninku došlo střídavě k poklesu nebo ke zvýšení krevního tlaku ve srovnání s intervalem 25 – 48 hodin po ukončení cvičení. Ani u žen nebyly prokázány jednoznačné trendy snižování krevního tlaku. Tato vysoká individuální variabilita překryla závislost hodnot krevního tlaku na době kardiovaskulární rehabilitace.
     Z výsledků vyplývá, že pro přesnější stanovení reakce krevního tlaku na pohybovou aktivitu je nezbytné opakované minimálně 7–denní monitorování většího počtu pacientů.
Podporováno MSM0021622402

VLIV KOMBINOVANÉHO AEROBNĚ-SILOVÉHO TRÉNINKU NA VELIKOST KREVNÍHO TLAKU PO ZÁTĚŽI Tématický okruh: Rehabilitace v kardiologii
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 433


Havelková A.¹, Siegelová J.², Fišer B.³, Mífková L.⁴, Vank P.⁵, Pohanka M.⁶, Cornélissen G.⁷, Halberg F.⁸, Dobšák P.⁹ ¹ Katedra fyzioterapie a rehabilitace, Klinika funkční diagnostiky a rehabilitace LF MU, LF MU, FN u sv. Anny v Brně, Brno, ² Katedra fyzioterapie a rehabilitace, LF MU, FN u sv Anny v Brně, Brno, ³ Fyziologický ústav, LF MU, Brno, ⁴ KTLR, Katedra fyzioterapie a rehabilitace, FN u sv Anny v Brně, Brno, ⁵ KFDR, FN u sv Anny v Brně, Brno, ⁶ Katedra fyzioterapie a rehabilitace, LF MU, FN u sv Anny v Brně, ⁷ Halberg Chronobiology Center, Universita Minnesota, Minnesota, United States, ⁸ Universita Minnesota, Minnesota, United States, ⁹ KFDR, LF MU, FN u sv Anny v Brně, Brno
Pohybová léčba, především vytrvalostního charakteru, má pozitivní efekt na pokles systolického i diastolického krevního tlaku u pacientů s hypertenzí. Cílem této studie bylo srovnat krevní tlak v období po tréninku se stejným časovým obdobím následujícího dne, kdy osoby necvičily s pomocí 7–denního monitorování krevního tlaku. Sledovaný soubor tvořilo 20 mužů a 11 ženy po infarktu myokardu nebo s hypertenzí. Pacienti absolvovali na Klinice funkční diagnostiky a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny řízený ambulantní rehabilitační program s frekvencí dvakrát až třikrát týdně. Kardiovaskulární kombinovaný trénink probíhal v různou denní dobu. K 7dennímu ambulantnímu monitorování krevního tlaku byl použit přístroj TM – 2421 AD na principu oscilometrické analýzy. U 75 % sledovaných osob byla zjištěna smíšená reakce krevního tlaku na zátěž aerobně – silového charakteru. V následujících 24 hodinách po tréninku došlo střídavě k poklesu nebo ke zvýšení krevního tlaku ve srovnání s intervalem 25 – 48 hodin po ukončení cvičení. Ani u žen nebyly prokázány jednoznačné trendy snižování krevního tlaku. Tato vysoká individuální variabilita překryla závislost hodnot krevního tlaku na době kardiovaskulární rehabilitace. Z výsledků vyplývá, že pro přesnější stanovení reakce krevního tlaku na pohybovou aktivitu je nezbytné opakované minimálně 7–denní monitorování většího počtu pacientů. Podporováno MSM0021622402

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA