Úvod:
Problematika poranění v souvislosti s KPR nebyla od výrazného posílení laické resuscitace studována.
Cíl:
Popsat četnost a závažnost poranění z pitevních nálezu pacientů po KPR.
Metoda:
Multicentrická studie, retrospektivní analýza pitevních nálezů pacientů po KPR. Bylo popsány postižení jednotlivých orgánových soustav a objektivizace závažnosti poranění byla provedena pomocí Abbraviated injury scale a New injury severity score (NISS).
Výsledky:
Analyzováno 701 pitevních protokolů, byly vyřazeny traumat. zástavy a zařazeno bylo celkem 628 pacientů ( muži 80,4% věk medián 67 let, mimonemocniční zástavy 89,2% , laická KPR 56,8%, kardiální etiologie 78,2%). Poranění žeber bylo nalezeno u 94,6%, plic u 9,9%, sterna 62,4%, mechanická KPR 11,5%,játra 2,5% a slezina 1,8%.Medián nejzávažnějšího poranění byl 3-středně těžké poranění a medián NISS 13-nízké riziko úmrtí na poranění. U mimonemocničních zástav byla vyšší incidence poranění pleury a hrudních cév bez vlivu na celkovou závažnost poranění v porovnání s nemocničním. Pacienti resuscitováni laicky měli srovnatelný výskyt poranění a jejich závažnosti jako ti jen s profesionální resuscitací, taktéž mechanická resuscitace byla srovnatelná s manuální a ženy jsou signifikantně starší, četnost jejich poranění je srovnatelná, ale závažnost poranění je signifikantně vyšší. Pacienti s život ohrožujícím poraněním se v profilu nelišilo od těch bez zranění, ti s těžkým poraněním měli významně vyšší kardiální etiologii zástavy.
Závěr:
Incidence poresuscitačních traumat z pitevních nálezu je vysoká,ale velmi závažných je pouze 3%.Nejvyšší incidenci má poranění skeletu, zejména žeber. Není rozdíl zda jsou pacienti resuscitováni laicky či pomocí mechanické KPR proti standartní. Ženy mají stejnou četnost poranění jako muži, ale významně závažnější podle NISS.
