Úvod:
EKG je jednoduchá metoda dostupná i v přednemocniční péči a je rutinně používána v managementu OHCA.
Cíl:
Stanovit incidenci různých patologií EKG po OHCA a určit jejich senzitivitu a specificitu pro akutní koronární syndromy (AKS) a porovnat jejich výpovědní hodnotu bezprostředně po zástavě a při přijetí do nemocnice.
Metoda:
Observační retrospektivní studie z dat prospektivního OHCA registru.
Výsledky:
Celkem zařazeno 146 pacientů po OHCA s EKG bezprostředně po ROSC a po příjmu do nemocnice. ST elevace jsou u 52% pacientů po ROSC a diagnóza STEMI je potvrzena u 65,8% (senzitivita 66%, specificita 96% pro STEMI), AKS je potvrzen u 68,4%, signifikantní ICHS u 91,7% koronarografovaných a PCI je provedena u 73,3% koronarografovaných. V nemocnici přetrvávají ST elevace u 36% pacientů, diagnóza STEMI je potvrzena u 75,5% (senzitivita 75%, specificita 89% pro STEMI), AKS potvrzen u 75,5%, signifikantní ICHS u 93,2% koronarografovaných a PCI provedena u 77,3%. LBBB se vyskytuje u 9,6% po OHCA, resp. 11,6% v nemocnici a má nízkou senzitivitu a specificitu pro STEMI a AKS. ST deprese jsou u 24,8% po OHCA a u 27,8% v nemocnici, jejich senzitivita a specificita pro AKS je nízká. AKS má 36,1%, resp. 45,7%, signifikantní ICHS 79,2%, resp. 80,6% a PCI provedeno u 52,4%, resp. 51,6%. Normální EKG má pouze 5,5% po OHCA a 6,85% v nemocnici. AKS má 50% po ROSC, resp. 0% při příjmu (senzitivita vyloučení AKS při příjmu 100%, specificita 56% ).
Závěr:
ST elevace mají pro diagnózu STEMI u OHCA nesignifikantně vyšší senzitivitu, pokud přetrvávají po příjmu, nicméně u obou skupin ST elevací je vysoká incidence významné ICHS a PCI. ST elevace po OHCA mají vysokou specificitu. Normální EKG po OHCA má nízkou výpovědní hodnotu s překvapivě vysokým výskytem AKS, normální křivka po příjmu vylučuje AKS se 100% senzitivitou.
