PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

VLIV PRŮTOKU VA ECMO NA ELEKTRICKOU IMPEDANCI PLIC U MODELU AKUTNÍHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ
Tématický okruh: Mechanické podpory oběhu
Typ: Poster - lékařský , Číslo v programu: 102

Popková M.1, Kuriščák E.1, Hála P.2, Janák D.3, Hrachovina M.1, Bělohlávek J.4, Ošťádal P.2, Neužil P.2, Kittnar O.1, Mlček M.1

1 Fyziologický ústav, 1. lékařská fakulta UK, Praha, 2 Kardiologie, Nemocnice Na Homolce, Praha, 3 Kardiovaskulární chirurgie, Fakultní nemocnice v Motole, Praha, 4 II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha


Úvod: Distenze levé komory srdeční a následně až vznik plicního edému jsou často diskutované komplikace veno-arteriální membránové oxygenace (VA ECMO) u pacientů s těžkým srdečním selháním. Elektrická impedanční tomografie (EIT) je neinvazivní zobrazovací metoda využívaná pro monitoring distribuce ventilace. Při vhodné filtraci je však schopna odlišit také drobné změny související se zvýšením objemu tekutin v plicích. Cílem studie bylo na experimentálním modelu akutního srdečního selhání (HF) sledovat změny elektrické impedance související se změnami objemu tekutin v plicní tkáni při zvyšujícím se průtoku VA ECMO.
Metodika: Experimenty probíhaly na prasečích modelech v celkové anestezii (n=5, 54 kg). Parametry umělé plicní ventilace a infuze tekutin byly v průběhu protokolu konstantní. Elektrická impedance byla měřena EIT pásem s 32 elektrodami a hodnocena v krocích po jednom litru VA ECMO v rozsahu 1-4 l/min. Data byla zpětně analyzována fázovou a frekvenční filtrací v prostředí MATLAB tak, aby byl zahrnut pouze region plic. Protokol se zvyšujícím se průtokem ECMO byl aplikován nejprve na zdravou a po indukci srdečního selhání i na selhávající cirkulaci. Jako model srdečního selhání byl využit akutní ischemický model indukovaný okluzí koronární tepny (RIA).
Výsledky: S postupným zvyšováním průtoku VA ECMO od 1 do 4 l/min jsme u zdravé cirkulace nezaznamenali významnou změnu hrudní impedance ani středního arteriálního tlaku (MAP). Na druhou stranu u modelu srdečního selhání se MAP zvýšil o 40 % (p<0,01) a elektrická impedance plic klesla o 3,1 % (p<0,01).
Závěr: Snížení elektrické impedance plic při zvýšeném průtoku VA ECMO pouze u HF může být vzhledem ke konstantním ventilačním parametrům interpretováno jako zvyšující se objem tekutin v plicích. EIT se zdá být vhodnou metodou pro monitoring a hodnocení objemu tekutin v plicích při VA ECMO terapii.