V období 2015 až 2018 byli ve studii šok –
laktát sledování nemocní s diagnózou šokového stavu, kteří z místa
zásahu jsou transportování ZZS Plzeňského kraje na Emergency KARIM FN Plzeň a
následně hospitalizováni na KARIM. Základním kritériem pro zařazení:
symptomatologie šoku zhodnocením vitálních funkcí – krevní tlak, srdeční a
dechová frekvence, pulsní oxymetrie, mentální stav. U intervenční skupiny:
měřen laktát v čase T1 T2; při hodnotě laktátu nad 3.5 mmol/l (T1) je zahájena agresivní léčba:
ventilace, objemová náhrada, event. farmakologická podpora oběhu. Kontrolní
skupina: léčena zvyklým způsobem na podkladě klinického vyšetření bez měření
laktátu. Randomizace do intervenční nebo kontrolní skupiny je dle poslední
číslice výzvy k výjezdu (sudá vs. lichá) určené záchranné službě
dispečinkem. U obou skupin v intenzivní péči hodnoceny
parametry: APACHE II, SOFA, laktát a jeho normalizace, morbidita a komplikace,
délka umělé plicní ventilace, délka hospitalizace, kvalita života před přijetím
a při propuštění, mortalita. Výsledky: do studie zařazeno 44 nemocných (24 intervenční skupina, 20 kontrolní
skupina). Mezi oběma skupinami je významný rozdíl v mortalitě (1 vs. 19 nemocných).
Průměrné hodnoty laktátu T1 vs. T2 v intervenční skupině: 7,32 vs. 5,84 mmol/l
zachycuji příznivý trend poklesu hodnot laktátu v přednemocniční neodkladné
péči. Již úvodní výsledky v intervenční skupině jsou spojeny s možností přežití
bez následného postižení při důsledném dodržování pracovního postupu. Závěr:
předpokládáme, že přednemocniční měření sérového laktátu a agresivní léčba
okultního šoku v PNP může příznivě ovlivnit rozvoj orgánové dysfunkce, morbiditu,
délku hospitalizace a mortalitu nemocných v těžkém stavu. Projekt nabízí
ověření účinnosti časné identifikace nemocných vyžadujících agresivní léčbu v
PNP pomocí relativně jednoduché diagnostické metody: monitorace sérového laktátu.
