PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

75 letá žena byla přijata akutně pro dva týdny progredující dušnost. V laboratořích nález NTproBNP 2142ng/l, D-dim. 0,68mg/l, CRP 4,2mg/l, Troponin 120ng/l. Na RTG hrudníku známky městnání v malém oběhu, srdeční stín masivně rozšířený do obou stran, kostofrenické uhly zastřené. Na EKG stimulovaný rytmus. Při přijetí provedeno akutní ECHO, kde zjištěn cirkumkardiální výpotek, hemodynamicky středně významný (ZS 20mm, PS 14mm, EF LK 55%), iniciálně bez známek srdeční tamponády. Diagnosticky uzavírano jako perikarditida v kombinaci s levostrannou kardiální dekompenzaci. Krátce po přijetí došlo k progresi stavu se vznikem plicního edému, na ECHO srdce bez progrese výpotku. V rámci diferenciální diagnostiky perikardiálního výpotku doplněno CT hrudníku, kde potvrzeny známky kardiálního městnání až počínajícího plicního edému, perikardiální výpotek šíře 15mm denzity hemoragického výpotku. Po aplikaci parenterálních diuretik, zavedení neinvazivní plicní ventilace dochází ke stabilizaci stavu pacientky. Zvažováno i opožděné trauma od stimulační elektrody které se nepotvrdilo. Na kontrolním ECHO srdce zjištěna jasná porucha kinetiky hrotu, obraz Tako-tsubo kardiomyopatie (TTKMP), EF LK 40%. Doplněna koronarografie, kde bez aterosklerotického postižení tepen. Po opětovném zhodnocení parametrů perikardiálního výpotku přistoupeno k perikardiocentéze. Z apikálního přístupu vypunktováno 350ml hemorhagického výpotku jednorázově, následně ponechán dren na spád – dalších 160ml spíše serózní tekutiny. Postupně dochází ke klinickému zlepšení stavu pacientky, dle kontrolního ECHO srdce bez perikardiálního výpotku a pacientka propuštěna do ambulantní péče. O dva týdny později při ambulantní kontrole trvá obraz TTKMP s mírným zlepšením kontraktility apikálního segmentu, EF LK 50%. Za další dva týdny již dobrá funkce LK s EF 65%. Pacientka nadále dispenzarizována.