TAVI se stává stále častější metodou terapie význ. aort.vad u pac. s vysokým operačním rizikem konvenční chir. náhrady a na základě randomizovaných studií i u pac. se středním, a dokonce i nízkým operačním rizikem. S narůstajícím počtem výkonů se objevují kompl. předvídatelné i neočekávané.
88letý muž s hemodynam. význ. aort. stenózou (gradient 83/43 mmHg,AVA 0,8cm2,AVAi 0,5cm2/m2), Euroscore II 7.94% byl indikován k provedení TAVI transfem. přístupem. Výkon proběhl bez kompl., pac. byla implantována chl. typu CoreValve EVOLUT R 34. Kontrolní aortografie dokumentují optim. usazení chl., bez významného paravalvárního leaku, bez známek aort. disekce. Echokardiograficky po výkonu optimální efekt. Po výkonu byl pac. hospitalizován na lůžku intenzivní kardiologické péče, oběhově stabilní, probuzený do kvalitního vědomí. S odstupem přibližně 8 hodin od ukončení výkonu pac. reportuje bolesti LDK s obj.známkami ak. ischemie. Na CTAG se ukazuje patrná disekce DeBakey typ I začínající od horního okraje stentu, postihující celou aortu a přecházející až na pánevní tepny a tepny DKK. Ještě na CT pracovišti dochází k zástavě dechu a oběhu, neprodleně je zahájena reanimace, na monitoru PEA, echokardiograficky tamponáda, za CPR indikována a provedena emergentní punkce perikardu, ale přes provedená akutní opatření a léčbu se nedaří obnovit krevní cirkulaci a pacient zmírá. Při sekci je nápadná ztenčená stěna úvodních cca 7 cm asc. aort. a při histologickém vyšetření je nalezen obraz degenerativní choroby pojiva s depozity kyselých mukopolysacharidů- incipientní cystická medionekroza.
Degenerativní přestavba stěny cévy na podkladě idiopatické cystické medionekrozy může vést ke zvýšení rizika závažné kompl. TAVI–disekci aorty. Diagnostika této poruchy pojiva je histologická,jeji přítomnost tedy představuje nepředvídatelné naštěstí málo frekventní riziko TAVI procedury.
