PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

CÍL. Ve skupině pacientů se systémovými nemocemi pojiva vytipovat neinvazivními metodami jedince se známkami plicní hypertenze (PH); ty pak odeslat do centra plicní hypertenze k posouzení možnosti specifické léčby.
SOUBOR, METODY. Od ledna 2007 jsme vyšetřili 36 pacientů (30 žen, 6 mužů) ve věku 22-75 let: 15 se systémovou sklerózou, 15 se systémovým lupus erytematodes a 6 s jinými nemocemi pojiva. U nich bylo provedeno základní echokardiografické vyšetření, laboratorní odběr na plazmatickou hladinu NT-proBNP a test šestiminutové chůze; pacienti vyplnili dotazník kvality života – QOL (quality of life).
VÝSLEDKY. U 3 pacientek (2x SSc, 1x IPF) jsme podle echokardiografického vyšetření odhadli TKsAP nad 40mmHg (42-65mmHg), v 5 případech 30-40mmHg. Hladiny NTproBNP činily 9-712pg/ml. Jen u 3 pacientů byla hodnota NTproBNP vyšší než 395pg/ml (literární cut off pro špatnou prognózu); maximální hodnota 712 resp. 621pg/ml. Test šestiminutové chůze byl zatím proveden u 23 pacientů. Nejkratší ušlá vzdálenost činila 391m, v ostatních případech nad 400m. Dvě pacientky s odhadem TKsAP nad 40mmHg jsme odeslali k dalšímu došetření včetně invazivních testů  do centra pro plicní hypertenzi; u žádné z nich nebyla prozatím zahájena specifická léčba. Ostatní pacienti jsou zatím sledováni neinvazivně v naší režii.
ZÁVĚR, DISKUZE. Soubor je limitován počtem pacientů s málo frekventními onemocněními. Přístup k těmto pacientům musí být multidisciplinární. Během ročního provádění neivanzivního screeningu jsme ze souboru 36 pacientů se systémovými nemocemi pojiva vytipovali 2 pacientky  k došetření v centru plicní hypertenze II. Interní kliniky VFN Praha. Předpokládáme, že během dalšího sledování budou moci někteří tito pacienti profitovat ze specifické vazodilatační léčby. Tím lze u nich zlepšit kvalitu života a oddálit rozvoj limitujícího pravostranného srdečního selhání.