Úvod: Optimální strategie u pacientů se současnou ICHS indikovanou k chirurgické revaskularizaci myokardu (ACB) a významným asymptomatickým aterosklerotickým postižením karotid zůstává nejednoznačná. Současná data ukazují na významnost předoperačního zhodnocení funkční vasoreaktivity pomocí TCD (transkraniální duplexní sonografie) a její vztah k pooperačním cerebrovaskulárním příhodám.
Metodika: Prospektivní pilotní studie. Pacienti s předoperační stenózou vnitřní karotidy nad 70% byli vyšetřeni pomocí TCD k detekci vasoreaktivity. Jako test byla zvolena přechodná hyperkapnie (test zástavy dechu na tolerované období-BHI). Endarterektomie karotidy nebyla provedena v přítomnosti vasomotorické rezervy (BHI nad 0,69). Peroperačně byly monitorovány průtokové rychlosti a.cerebri media (ACM) pomocí TCD. U pacientů byla pooperačně sledována 30-denní incidence neurologického postižení typu 1 (CMP,TIA).
Výsledky: 50 konsekutivních pacientů průměrného věku 65 let s jedno (nebo oboustranou) stenózou vnitřní karotidy nad 70% bylo předoperačně vyšetřeno.12 pacientů mělo sníženou vasomotorickou rezervu v teritoriu ACM a podstoupili endarterektomii karotidy současně s ACB. Dalších 38 pacientů mělo zachovalou vasoreaktivitu v teritoriu ACM a byla u nich provedena revaskularizace myokardu bez současné endarterektomie karotidy za monitorování TCD v hemodynamicky rizikových fázích operace. Během 30-denního pooperačního sledování bylo celkové kumulativní riziko 4% (smrt,CMP/TIA,IM). V každé skupině se jednalo o jednoho pacienta (jedno úmrtí ve skupině současné EACI + ACB, jedna TIA (neodpovídající však symptomatologicky postižené ACM) při samostatném ACB při zachovalé funkční vasoreaktivitě.
Závěr: Pilotní studie ukazuje na možnou strategii při rozhodování u pacientů s významnou asymptomatickou stenózou karotidy při současné ICHS indikovaných k revaskularizaci myokardu.
