RF ablace jsou provázeny vznikem malého poškození myokardiální tkáně. Řada těchto výkonů je spojena narůstajícím počtem aplikací radiofrekvenční energie.
Cílem práce je posoudit použitelnost některých nových markerů odrážejících patologické změny v myokardu - mastné kyseliny vážící protein (hFABP), glykogenfosforyláza BB (GPBB), srdečního troponinu I a CKMB. Soubor a metodika: Práce byla provedena v souboru 38 pacientů (21 mužů, prům.věku 53±14 let, 23 bylo léčeno pro AVNRT, 7 pro flutter síní a 8 pro fibrilaci síní). Lab. stanovení byla provedena ze vzorků plazmy odebrané těsně před výkonem a 24 h poté. Statistické porovnání bylo povedeno s využitím programu Statistica 5.0.
Výsledky: 38 pacientů prodělalo RFA výkon bez komplikací, průměrná celková doba aplikací RF energie byla 1412±1867s, průměrný počet RF lézí byl 25±26, konvenční typ katétru byl užit u 19 pacientů, u 15 pacientů byla provedena TS punkce. Zatímco bazální hodnoty kardiálních markerů se nelišily od kontrolní skupiny, za 24 h po výkonu došlo k jejich vzestupu (cTnI 0.33±0.06 µg/L, vs. 0.77±0.48, p<0.001, CK MB 1.90±0.64 vs. 3.46 ± 2.25 µg/L, p<0.05, hFABP 1.98±1.44 vs. 2.59±1.29µg/L a GPBB 7.07±5.85 vs. 11.11±12.64µg/L. Mezi periprocedurálními koreláty patřily k významným: počet aplikací (cTnI: r 0.61, p<0.001; CK-MB: r 0.54, p<0.01; hFABP: r 0.32, p<0.05), délka RF aplikace (cTnI: r 0.70, p<0.001; CK-MB: r 0.69, p<0.01; hFABP: r 0.42, p<0.05). Vyšší hladina sledovaných markerů byla zjištěna u pacientů s TS punkcí (cTnI: 1.06±0.54 vs. 0.55±0.27µg/L, p<0.001; CK-MB: 4.97±2.57 vs. 2.32±1.15µg/L, p<0.0001; hFABP: 3.16±1.63 vs. 1.96±0.67 µg/L, p<0.001). Da. Závěr: práce ukazuje možnosti některých nových kardiomarkerů v použití při analýze poškození myokardiální tkáně, které provází radiofrekvenční ablace.
Práce byla provedena v rámci výzkumných projektů MSM0021620817 a MZO 00179906
