XVI. výroční sjezd České kardiologické společnosti
Change language:    

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

ROZDÍL OSUDU NEMOCNÝCH PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ MIMO NEMOCNICI PŘED A PO ZAVEDENÍ MÍRNÉ HYPOTERMIE DO STANDARDNÍ PRAXE NA KORONÁRNÍ JEDNOTCE
Tématický okruh: Akutní stavy v kardiologii
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 633

Telekes P.1, Malý J.1, Polášek R.1, Horák D.1, Kučera P.1, Nedbal P.1, Šembera Z.1, Hraboš V.1, Velička Z.1

1 Kardiologické oddělení, Krajská nemocnice Liberec, Liberec


Úvod:
Nejzávažnějším následkem srdeční zástavy (SZ) s úspěšnou neodkladnou resuscitací (NR) je poškození mozku. Použití mírné terapeutické hypotermie (MH) v postresuscitační péči je v současnosti jedinou metodou, která redukuje neurologické postižení nemocných a snižuje tím mortalitu.
Cíl:
Porovnat neurologický stav a mortalitu nemocných po NR před a po zavedení MH do standardní postresuscitační péče na koronární jednotce.
Soubor a metodika:
Provedli jsme retrospektivní analýzu konsekutivních nemocných hospitalizovaných na koronární jednotce po SZ  v období od 8/2005 do 8/2007. MH byla použita u pacientů v období 6/2006 do 8/2007(skupina A), kontrolní skupinu (B) tvořili nemocní z období 8/2005 do 6/2006 bez MH. Všichni pacienti splnili zařazovací kriteria: 1. oběhová zástava z kardiálních příčin mimo nemocnici s bezvědomím při přijetí, 2. nastolení spontánní účinné cirkulace (ROSC) po NR.
Výsledky:
Do skupiny A bylo zařazeno 16 nemocných, do skupiny B rovněž 16. Nebyl rozdíl mezi skupinami: v pohlaví, věku, laické NR, iniciálním rytmu, doby zahájení odborné NR, doby ROSC a provedení perkutánní koronární intervence (dPCI) pro infarkt myokardu. Průměrný věk pacientů byl 60±15 let, 81% nemocných byli muži. Nejčastější příčinou SZ byl akutní infarkt myokardu (66%), u 90% byla provedena dPCI.  Iniciálním rytmem u 26 nemocných byla fibrilace komor, u 3 pacientů asystolie, u 3 případů se nepodařilo zjistit. 30 denní mortalita ve skupině A byla 37%, ve skupině B 56%. Příznivý neurologický výsledek byl dosažen ve skupině A u 37% pacientů, ve skupině B jen u 19%. Nezaznamenali jsme krvácivé komplikace ve skupině A navzdory použití  antiagregační a antikoagulační léčby.
Závěr:
Použití MH u nemocných po SZ je účinné, bezpečné a finančně nenáročné. I v podmínkách každodenní praxe je reálné dosahovat stejných výsledků jako v randomizovaných studiích.