Úvod: Hemodynamický efekt resynchronizační terapie (CRT) souvisí s potenciací systolické funkce, úpravou plnění LK a poklesem mitrální regurgitace (MR). Na snížení stupně MR se podílí zmenšení velikosti LK, synchronizace aktivace papilárních svalů a optimalizace AV zpoždění. Cílem práce bylo zhodnotit vliv CRT na závažnost MR a vazbu mezi závažností MR a stupněm reverzní remodelace.
Metodika: 313 příjemců CRT bylo rozděleno do 2 skupin: skupina 1 se zlepšením MR o >1 stupeň (n=102), skupina 2 bez významné změny MR (n=211) v průběhu dlouhodobého sledování. Stanovovali jsme dlouhodobé výsledky CRT v obou skupinách. Zvlášť byl hodnocen efekt CRT u nemocných s významnou MR (stupeň 3-4) před CRT (n=53).
Výsledky: Průměrná doba sledování byla 23.6 měsíců. Snížení MR o >1 stupeň jsme pozorovali u 32% nemocných. Skupina 1 měla v porovnání se skupinou 2 významnější MR před zahájením CRT, manifestní dysfunkci pravé komory a plicní hypertenzi (p<0.05). Ostatní vstupní charakteristiky byly srovnatelné. Významné zmenšení LK a vzestup systolické funkce LK jsme pozorovali v obou skupinách, jejich stupeň a četnost však byly větší ve skupině 1. Pacienti s významnou MR bazálně byli starší (68.8±11.8 x 64.7±11.1 let, p=0.01), měli dilatovanější levou komoru (LVEDD 6.8±1.0cm vs. 6.4±1.1cm, p=0.01, LVESD 5.7±1.2cm vs. 5.3±1.3cm, p=0.03), častější manifestní dysfunkci pravé komory a plicní hypertenzi. Zlepšení MR o >1 stupeň bylo přítomné u 56,6% těchto nemocných, ale CRT vedla k menší reverzní remodelaci než u pacientů s lehčí MR.
Závěry: Zlepšení MR při CRT je spojeno s výraznější reverzní remodelací a zlepšením systolické funkce LK. Významná MR je častěji přítomna u nemocných s dilatovanější LK a CRT v takových případech vede k menšímu stupni reverzní remodelace než u nemocných s méně závažnou MR před CRT.
