ROLE LOKÁLNÍ INTRAKRANIÁLNÍ TROMBOLÝZY A ANGIOPLASTIKY V LÉČBĚ AKUTNÍ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY | XVI. výroční sjezd České kardiologické společnosti

Cíl práce: retrospektivní zhodnocení našich zkušeností s lokální intraarteriální trombolýzou (LIAT) a intrakraniální perkutánní angioplastikou(PTA) u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou.
Metodika a soubor pacientů: lokální intrakraniální trombolýza či PTA byly provedeny do 6 hodin od začátku symptomů při uzávěru v oblasti povodí vnitřní krkavice a do 12 hodin při uzávěru v oblasti vertebrobasilární cirkulace. Celkem bylo léčeno oběma metodikami 71 pacientů, u kterých nebyla přítomna hypodenzita na vstupním CT. Jako metoda léčby byla užita lokální intraarteriální trombolýza samostatně, LIAT v kombinaci s perkutánní angioplastikou či PTA samostatně. PTA byla klasifikována jako přímá (pokud byla užita jako primární léčba volby) či jako záchranná (při selhání systémové či lokální trombolýzy) angioplastika.
Výsledky: technického úspěchu (rekanalizace tepny s průtokem TIMI flow 3 či 2) jsme dosáhli v 81,8% při kombinaci systémové, lokální trombolýzy a mechanické rekanalizace. Při hodnocení úspěšnosti samostatně užité lokální intrakraniální trombolýzy či PTA(event. potencované implantací stentu) jsme byli úspěšní u LIAT v 72,2%, u PTA v 63,6%. Pokud jsme mechanickou rekanalizaci užili jako rescue PTA po neúspěšné systémové trombolýze, dosáhli jsme technické úspěšnosti 75,8%. Hodnotíme li soubor celkově, bez ohledu na užitou metodiku, byla úspěšnost 71,8%. U 12,3% pacientů došlo po léčbě k intrakraniálnímu krvácení, 30denní mortalita souboru činí 9,9%.
Závěr: lokální intraarteriální trombolýza a intrakraniální PTA event. doplněná implantací stentu je dle našich zkušeností technicky schůdná a bezpečná metoda léčby akutní cévní mozkové příhody s vysokou účinností rekanalizace tepenného uzávěru. Ke konečnému zhodnocení významu těchto metodik v klinické praxi je však třeba velkých randomizovaných studií.

ROLE LOKÁLNÍ INTRAKRANIÁLNÍ TROMBOLÝZY A ANGIOPLASTIKY V LÉČBĚ AKUTNÍ CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY Tématický okruh: Varia
Typ: Ústní sdělení - lékařské , Číslo v programu: 627


Kučera D.¹, Čížek V.¹, Válka M.¹, Pavlík O.², Pleva M.¹, Václavík D.² ¹ Vaskulární centrum, Vzdělávací a výzkumný institut Agel, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava, ² Neurologické odd., Vzdělávací a výzkumný institut Agel, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava
Cíl práce: retrospektivní zhodnocení našich zkušeností s lokální intraarteriální trombolýzou (LIAT) a intrakraniální perkutánní angioplastikou(PTA) u pacientů s akutní cévní mozkovou příhodou. Metodika a soubor pacientů: lokální intrakraniální trombolýza či PTA byly provedeny do 6 hodin od začátku symptomů při uzávěru v oblasti povodí vnitřní krkavice a do 12 hodin při uzávěru v oblasti vertebrobasilární cirkulace. Celkem bylo léčeno oběma metodikami 71 pacientů, u kterých nebyla přítomna hypodenzita na vstupním CT. Jako metoda léčby byla užita lokální intraarteriální trombolýza samostatně, LIAT v kombinaci s perkutánní angioplastikou či PTA samostatně. PTA byla klasifikována jako přímá (pokud byla užita jako primární léčba volby) či jako záchranná (při selhání systémové či lokální trombolýzy) angioplastika. Výsledky: technického úspěchu (rekanalizace tepny s průtokem TIMI flow 3 či 2) jsme dosáhli v 81,8% při kombinaci systémové, lokální trombolýzy a mechanické rekanalizace. Při hodnocení úspěšnosti samostatně užité lokální intrakraniální trombolýzy či PTA(event. potencované implantací stentu) jsme byli úspěšní u LIAT v 72,2%, u PTA v 63,6%. Pokud jsme mechanickou rekanalizaci užili jako rescue PTA po neúspěšné systémové trombolýze, dosáhli jsme technické úspěšnosti 75,8%. Hodnotíme li soubor celkově, bez ohledu na užitou metodiku, byla úspěšnost 71,8%. U 12,3% pacientů došlo po léčbě k intrakraniálnímu krvácení, 30denní mortalita souboru činí 9,9%. Závěr: lokální intraarteriální trombolýza a intrakraniální PTA event. doplněná implantací stentu je dle našich zkušeností technicky schůdná a bezpečná metoda léčby akutní cévní mozkové příhody s vysokou účinností rekanalizace tepenného uzávěru. Ke konečnému zhodnocení významu těchto metodik v klinické praxi je však třeba velkých randomizovaných studií.

PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA