Úvod: Srdeční selhání dělíme podle systolické funkce levé komory na srdeční selhání se zachovanou (HFpEF) nebo sníženou (HFrEF) ejekční frakcí levé komory (EFLK). U obou variant se fibrilace síní (FS) může spolupodílet na srdečním selhání nebo ho přímo podmiňuje a u selektovaných pacientů je proto indikována katetrizační ablace.
Metody: Byla provedena retrospektivní analýza 103 pacientů se srdečním selháním (NYHA ≥2), kteří v letech 2010-2015 podstoupili katetrizační ablaci pro FS v jednom centru. Byly porovnáni pacientis HFpEF a HFrEF z hlediska vstupních a procedurálních charakteristik a klinického efektu ablace. Hodnota EF LK ≤45% byla považována za sníženou.
Výsledky: Projevy srdečního selhání byly přítomny u 103 ze 705 (15%) pacientů podstupujících katetrizační ablaci pro FS. Pacienti ve skupině HFrEF měli EFLK 39±6%; ve skupině HFpEF byla EFLK normální (62±6%). Vstupní charakteristiky, procedurální data a klinické výsledky jsou uvedeny v Tabulce. Během sledování (28±25 měsíců) nebyl mezi skupinami signifikantní rozdíl v dosažení dobré kontroly srdečního rytmu (celkově i bez antiarytmické (AA) medikace).
Závěr: Pacienti s HFpEF, kteří tvoří nadpoloviční většinu ve studované kohortě, mají trend k lepšímu klinickému výsledku katetrizační ablace FS. Ten je nejspíše podmíněn vyšším zastoupením paroxysmální FS, nižším podílem ischemické kardiomyopatie a méně dilatovanou levou síní.
Tabulka (N (%) nebo průměr ± SD. * p <0,05)
| |
HFrEF (n = 41) |
HFpEF (n = 62) |
| Věk (roky) / mužů |
62±12 / 27 (66) |
63±8 / 42 (68) |
| Paroxysmální FS |
11 (27) |
25 (40) |
| ICHS |
14 (34) |
10 (16) * |
| NYHA |
2,3±0,5 |
2,3±0,5 |
| Objem levé síně podle 3D mapování (ml) |
159±44 |
136±44 * |
| Pouze izolace plicních žil |
17 (41) |
31 (50) |
| Radiofrekvenční čas (min) |
63±26 |
53±22 * |
| Počet ablačních výkonů |
1,4±0,8 |
1,5±0,78 |
| Dobrá kontrola rytmu celkem / s AA |
27 (65)/17 (41) |
47 (76)/29 (49) |
