Úvod
U pacientů s vysokým rizikem kardioembolizace a krvácení bylo prokázáno, že uzávěr ouška levé síně (LAA) je účinnou a bezpečnou volbou. Stále čelíme ale mnoha výzvám. U pacientů s nevalvulární fibrilací síní (FiS) se malé množsví trombů vyskytuje i mimo ouško. Dále ideální okluder by měl zcela uzavřít LAA, ale v některých případech zůstává jistý stupeň leaku. Jistě je potřeba dalších studiích k určení asociace mezi leakem a trombotickými komplikacemi.
Kazuistika
73letý pacient s anamnézou dilatační kardiomyopatie, s implantovaným ICD v rámci primární prevence, s chronickým onemocněním ledvin, hypertenzí, diabetem a s permanentní FiS. Při antikoagulaci warfarinem došlo u pacienta k rekurentnímu hemophthalmu, proto byl indikován k okluzi ouška LS. Před zahájením léčby byla provedena transesofageální echokardiografie a CT.
Výsledek
Po výkonu pacient užíval duální antiagregaci (DAPT). Během sledování byl zjištěn významný leak a recidivující trombus. Proto jsme se rozhodli k implanaci dalšího okluderu. Ale i na druhém okluderu došlo opět ke vzniku trombu, který byl naštěstí brzy rozpuštěn. Během dalšího sledování byl již pacient bez dalších komplikací.
Závěr
Ukázali jsme, že zobrazovací metody jsou důležité, ale nejsou vždy dostačující. Významný leak může být spojen s tvorbou trombů. Proto jakýkoliv leak by měl být řešen. Pro uzávěr lze použít i jiné okludery, jako v našem případě. V jiných případech je možné využít např. i okludery septa či jiné.
