PROHLÍŽENÍ ABSTRAKTA

Úvod: Elektrody implantabilních systému jsou potaženy materiálem s cílem minimalizovat reakce tkáně. V experimentu (Higashi, 2003) je možno dokázat vliv stimulace na zánětlivou reakci a degeneraci myocytů.
Cílem práce: bylo zhodnotit reakci organizmu na elektrodu kardiostimulačního systému .
Soubor a metody: pacienti s implantovaným přístrojem, kteří zemřeli v letech 2005 a 2006 a byli pitváni na Ústavu Soudního lékařství FN u sv. Anny anebo v Ústavu Patologie FN Brno. Bylo zhodnoceno: počet míst fixace elektrody, a  histologické zhodnocení inzerce. Statistické metody: použita neparametrická obdoba ANOVA testu - Kruskal-Wallis, a Pearson Chi-square test.
Výsledky: Od 1.1.2005 do 31.1.2006 byly získány údaje od 172 pacientů, 72,1% mužů, 27,9% žen , věk 76,26 +-  11.13let.  Počet míst fixace bylo od 0 po 4  (v.subclavia + HDŽ, srdeční síň, trikuspidální chlopeň, papilární svaly). Hodnotili jme vliv věku pacienta v čase implantace, výrobce elektrody, typu stimulátoru (VVI/DDD), pohlaví a doby od implantace: signifikantní rozdíl byl pouze v době od implanatace (do smrti) mezi skupinami s různým stupněm fixace (p=0,004). Histologické nálezy jsme rozdělili do skupin: normální nález, fibrotické změny, hyalinní jizva, lipomatóza a ostatní, hodnocen byl vliv: doby od implantace, procenta stimulace,  typu stimulace (unipolární vs. bipolární), typu elektrody (aktivní vs pasivní). Statisticky významný je pouze vliv délky od implantace (p=0,025), ostatní parametry nejsou signifikanní. Závěr:  Počet míst uchycení elektrod v žilním systému  a histologický obraz místa inzerce elektrody jsou statisticky významně ovlivněny pouze časem od implantace, ostatní faktory nemají statisticky prokazatelný vliv.  Výzkum je podporován grantem 1A/8598 - 3