Depresivní a anxiózní stavy jsou časté.Vedou ke zhoršení kvality života a je možné je považovat za nezávislý rizikový faktor koronární příhody.
Cíl práce: Posoudit vliv dvanáctitýdenního rehabilitačního programu s kombinovanou zátěží na kvalitu života nemocných s chronickou ischemickou chorobou srdeční verifikovanou koronarograficky (významná stenóza nejméně jedné koronární tepny) nebo enzymaticky potvrzeným infarktem myokardu v anamnéze před více než třemi měsíci.
Materiál a metody: Do studie jsme zařadili 83 mužů cvičících s aerobní zátěží kombinovanou po čtrnácti dnech se silovými prvky (průměrný věk : 62±9 roků, EF 47±8%, výška : 177±6cm , hmotnost : 86±11kg). Před zahájením a po absolvování rehabilitačního programu bylo provedeno spiroergometrické vyšetření a hodnocena kvalita života pomocí modifikovaného dotazníku SAQ (The Seattle Angina Questionare) .
Výsledky: Kladně a statisticky významně byla ovlivněna limitace běžných denních aktivit (79,7±19,0 vs. 84,9±16,4*), zlepšila se stabilita (78,2±19,1 vs. 85,6±16,1*) a snížila se frekvence obtíží i nutnosti medikace (83,5±15,6 vs. 88,2±14,5*). Zlepšila se spokojenost s průběhem a kvalitou léčby (87,8±14,6 vs. 92,9±11,5*), ustoupily obavy z úmrtí a došlo ke zlepšení vnímání prožitku života (67,2±19,7 vs. 73,8±19,5*).Zvýšila se funkční aerobní zdatnost vyjádřená příjmem kyslíku. (VO2 peak . kg-1 20,6 ±5 vs. 22.,9±6,3 ml.kg –1.min -1*).
(* p<0.05 Wilcoxonův test pro párové hodnoty).
Závěr: Dvanáctitýdenní řízený ambulantní rehabilitační program s kombinovanou zátěží vedl u nemocných s chronickou ischemickou chorobou srdeční ve stabilizovaném stavu ke zlepšení funkční aerobní zdatnosti i kvality života.
1 online
