Cíl práce: ověřit, zda časné změny některých hemodynamických a echokardiografických parametrů přetrvávají i po 1 roce od implantace biventrikulárního kardiostimulátoru (BiV KS).
Soubor nemocných: 50 optimálně farmakologicky léčených nemocných s pokročilým srdečním selháním ve třídě NYHA 3,0 ± 0,3; s ejekční frakcí levé komory (EF LK) 20 ± 5 %, se středním tlakem v plicnici (MPA) 29,3 ± 10,6 mmHg a tlakem v zaklínění (PCW) 18,9 ± 8,9 mmHg bylo vyšetřeno (prováděno ECHO srdce, spiroergometrie, pravostranná katetrizace) před implantací BiV KS (kontrola 0), 3 měsíce (kontrola 3M) a 12 měsíců (kontrola 12M) po implantaci. Byly srovnávány změny sledovaných parametrů při jednotlivých kontrolách.
Výsledky:
|
|
δ NYHA |
δ pVO2 (ml/kg/min) |
δ MPA (mm Hg) |
δ PCW (mm Hg) |
δ Dd (mm) |
δ Ds (mm) |
δ EF LK (%) |
|
0 vs. 3M |
0,66*** |
1,9*** |
6,7*** |
4,9** |
1,5* |
3,3*** |
5,4*** |
|
0 vs. 12M |
0,70*** |
1,5* |
4,4* |
3,1* |
4,8** |
5,6*** |
5,9*** |
|
3M vs. 12M |
0,04 |
- 0,3 |
- 2,3* |
- 1,8* |
3,8* |
2,2 |
0,5 |
* p < 0,05 ** p < 0,01 *** p < 0,001
Vysvětlivky: pVO2 - vrcholová spotřeba kyslíku při spiroerometrii, Dd - diastolický rozměr levé komory, Ds - systolický rozměr levé komory
Závěr: resynchronizační léčba vedla ke statisticky významnému zlepšení všech sledovaných parametrů při kontrolách 3M i 12M ve srovnání s kontrolou 0. Naopak mezi 3. a 12. měsícem došlo ke zhoršení hodnot MPA i PCW. To naznačuje, že BiV KS u podobných nemocných není definitivním léčebným řešením, ale pro určitou skupinu nemocných spíše "bridgingem" k srdeční transplantaci.
1 online
