Úvod:
Plicní hypertenze (PH) je syndrom sdružující onemocnění s vážnou prognózou. Kurativní chirurgická léčba PH má svá indikační omezení, zejména u chronické trombembolické PH ( CTEPH), farmakologická léčba plicní arteriální hypertenze ( PAH) své nežádoucí účinky a individuálně variabilní léčebný efekt. Péče o pacienty je ještě náročnější v případě dalších přidružených onemocnění. Pacienti s PH mají obecně přiznávanou vysokou rizikovost všech operačních zákroků.
Cíl práce:
Shrnout zkušenosti s perioperační péčí o pacienty s PH, kteří podstoupili nekardiální operaci
ve specializovaném centru.
Soubor pacientů a metodika:
V Centru pro PH VFN v Praze bylo v letech 2004 až 2006 indikováno sedm nemocných
s prekapilární PH k nekardiochirurgickým výkonům.
Muž s PAH podstoupil nefrektomii pro adenokarcinom ledviny. Nemocný s těžkou PAH byl akutně operován pro krvácení do zažívacího traktu. U muže s těžkou PAH na kontinuální léčbě subkutánním treprostinilem byla provedena pro tumor močového měchýře cystektomie.
Žena s těžkou idiopatickou PAH na kontinuální léčbě intravenózním epoprostenolem byla operována pro perianální píštěl. Nemocné s komplexní cyanotickou vadu s univentrikulárním srdcem, na kontinuální léčbě intravenózním epoprostenolem, byla provedena hysterektomie. Žena s CTEPH po endarterektomii plicnice byla operována pro karcinom těla děložního a další nemocná s CTEPH po endarterectomii plicnice podstoupila hysterektomii pro myomatózní uterus.
Všechny výkony byly prováděny v zázemí kardioanestezie v celkové nebo spinální anestezii.
Výsledky:
Časná i pozdní mortalita byla nulová. Ve třech případech byl pooperačně použit inhalační iloprost k ovlivnění PH.
Závěr:
Centralizace nemocných s PH vede k získání maxima zkušeností a tak umožňuje indikovat tyto pacienty i k takovým výkonům, které by byly jinak v důsledku základního onemocnění kontraindikovány.
1 online
