Klicova slova: perkutanni koronarni intervence, radialni pristup, krvacive mistni komplikace
Cíl práce : celkový výskyt krvacivých komplikací v mistě vpichu behem PCI se vyskytuje v 5-15%. Nejčastejšími pozitivními prediktivními faktory jsou: diametr punkčího kanálu a intenzita antiagregační, resp. antikoagulační lečby. Cílem práce bylo zjistit rozdíl ve výskytu a závažnosti krvacivých komplikací v miste vpichu u pacientů řesených transradialnim a transfemoralnim přístupem v reálné kazdodenní praxi.
Soubor a metodika: Šest intervenčních kardiologuů z “high volume center” [ >1700 PCI/rok], každý s individuálni zkušeností více jak 600 PCI, v období od 1.1. – 31.12.2006 provádělo PCI u neselektované populace konsekutivních nemocných transradialním a transfemoralním přístupem. Celkově bylo retrospektivně hodnoceno 1787 pacientů, 57,9% z nich byli nemocní řešeíi pomocí femoralního přístupu, zbyvajících 42,1% se podrobilo transradiální PCI. Oběma skupinám byla před zahájením PCI podána adjustovana davka UHF 70j/kg, všichni nemocní byli předléčeni kombinací ASA + thienopyridin, 84 [4,7%] nemocných dostalo blokátory IIb/IIIa receptorů.
Výsledky: Ve skupině nemocných lečených transradiálně nebyla zaznamenána žadná krvácivá komplikace v miste vpichu .Ve skupině s femoralním přístupem jsme zaznamenali 7 [0,7%] krváceni v mistě vpichu, ktere si vyžádaly podáni krevních derivátů, 3 [0,3%] nemocni se podrobili neodkladné revizi místa vpichu.
Zaver: rutinní použití transradiálního přístupu u PCI vede k výraznému snižení rizika závažného krváceni z místa vpichu. Tento benefit je zejmena patrny u nemocnych s agresivní antiagregační terapii.
1 online
