Prevalence vazovagální synkopy v populaci je vysoká a její diagnostika není snadná. Rutinně prováděný tilt-test má omezenou výpovědní hodnotu a je časově značně zatěžující. Recentní výzkum naznačuje, že jedinci s vazovagální synkopou se liší od zdravých kontrol v morfologii periferní tlakové vlny pořízené za klidových podmínek vleže. Není známo, zda toto pozorování může predikovat výsledek tilt-testu.
Metody: Do studie bylo konsekutivně zařazeno 131 osob (86 žen, 39 ± 16 let) s recidivujícími synkopami nejasné etiologie, bez přidružených onemocnění. U všech jedinců byla na základě anamnézy stanovena klinická pravděpodobnost vazovagální synkopy a poté proveden tilt-test, během kterého byly pořízeny záznamy kontinuálního krevního tlaku z prstu ruky (Finometer) za klidových podmínek vleže. Jedinci s jednoznačným rozporem mezi výsledkem tilt-testu a klinickou pravděpodobností vazovagální synkopy (N=33) byli vyloučeni ze studie. Ze získaných záznamů bylo stanoveno zpoždění mezi systolickým a diastolickým vrcholem pulzové vlny (DT) a jeho věkově korigovaná hodnota (cDT = 350-věk-DT). Jedinci s pozitivním (T+) a negativním (T-) výsledkem tilt-testu byli porovnáni nepárovým t-testem.
Výsledky: Soubory (57 T+ a 41 T-) se nelišily ve věku, pohlaví, krevním tlaku a srdeční frekvenci. T+ jedinci měli významně vyšší cDT než T- jedinci (7,12 ± 26,1 vs. –9,17 ± 26,0, p < 0,01) a trend k nižšímu DT (310 ± 26 vs. 321 ± 31, p = 0,056). Indexy DT a cDT neumožňovaly uspokojivou predikci výsledku tilt-testu.
Závěr: Studie potvrzuje hypotézu, že jedinci s pozitivním a negativním výsledkem tilt-testu mají odlišnou morfologii pulzové vlny i za klidových podmínek vleže. Pozorované odlišnosti však nemají dostatečnou diagnostickou sílu.
Podpořeno grantem IGA NR 8344-4.
2 online
