Úvod: Radiální přístup má minimální výskyt lokálních komplikací a pacientům umožňuje po výkonech větší komfort než přístup femorální. Levá radiální tepna se však dosud v intervenční kardiologii používá spíše výjimečně.
Cíl: Zavést tento přístup na našem pracovišti a vyhodnotit prvních pět měsíců výkonů prováděných z levé radiální tepny. Metody a výsledky: V období 8.-12.2006 jsme provedli 346 katetrizací (51% všech) a 102 intervencí (42%) radiálním přístupem primárně zleva. Důvodem 39(11%) výkonů z pravé radiální tepny byl kromě leváků nejčastěji patologický Allenův test vlevo a krátká LHK u výrazně obézních. Průměrný věk pacientů byl 63 let, mužů bylo 69%, › 75 let 22% (› 80 let 8%), ‹160cm 18%, BMI › 35 13% a 5% pacientů bylo po CABG.Technický neúspěch vyžadující konverzi na femorální přístup byl celkově 5,2%,v posledních dvou měsících 2,9%. Akutních intervencí jsme provedli 65(64%), z toho u STEMI 29(28%). Lokální hemostázu jsme u všech pacientů prováděli ihned po výkonu na sále pomocí TR Bandu (Terumo) bez závažné komplikace. Jedenkrát při použití nehydrofilního delšího sheathu (23cm) byla komplikací tromboza levé radiální tepny. Jiné závažné komplikace se v souvislosti s těmito výkony během hospitalizace nevyskytly. Celková doba výkonu i radiační čas se během uvedeného období postupně zkracovaly a v posledních dvou měsících se již významně nelišily od femorálního přístupu.
Závěr: Levá radiální tepna je dle našich zkušeností výhodnou a bezpečnou přístupovou tepnou k rutinní levostranné srdeční katetrizaci i intervenčním výkonům na věnčitých tepnách včetně pacientů se STEMI. Pacienti s dominantní pravou rukou, kterých je výrazná většina, tento přístup jednoznačně upřednostňují vzhledem k minimálnímu omezení všech jejich pohybových aktivit po katetrizačnímu výkonu. Péče o tyto pacienty po výkonech je méně náročná než po výkonech z třísla.
0 online
