Úvod a cíl práce: Plicní endarterektomie (PEA) vede u operabilních jedinců s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí (CTEPH) k výraznému poklesu až normalizaci tlaku v plicnici a plicní vaskulární rezistence. Redukce tlakového přetížení vede časně po výkonu ke zmenšení pravé komory (PK) a zlepšení její systolické funkce. Změny morfologie PK navozené PEA mají vliv na významnost sekundární trikuspidální regurgitace (TR), která je u jedinců s CTEPH charakteristicky přítomna.
Cíl práce: Zhodnotit velikost změny TR časně po provedení PEA.
Metody: 15 jedinců se symptomatickou CTEPH (48±14 let, 11 mužů) bylo kompletně echokardiograficky vyšetřeno před a 2 týdny po provedení PEA. Systolický tlak v plicnici (PASP) byl odhadován z vrcholového gradientu TR. Velikost a funkce PK byly hodnoceny podle end-diastolického rozměru PK (PKEDD) a frakční změny plochy PK (PKFAC). Významnost TR byla posuzována kvalitativně na základě měření plochy barevného jetu TR a kvantitativně pomocí metody PISA s hodnocením efektivního regurgitačního ústí (ERO) a regurgitačního objemu (RV).
Výsledky: Dva týdny po PEA došlo k významnému poklesu PASP z 94±31mmHg na 35±18mmHg (p<0,001). PKEDD se výrazně zmenšil z 47±6 mm na 31±5 mm a PKFAC signifikantně narostla z 0,22±0,08 na 0,33±0,10 (vše p<0,001). Plocha TR se významně zmenšila z 13±4 cm2 na 5±4 cm2 (p<0,001). Rovněž byla zjištěna významná redukce ERO (0,38±0,12 cm2 vs. 0,16±0,08 cm2) a RV (60±22 ml vs. 14±10 ml) (vše p <0,001).
Závěry: K výraznému poklesu pravostranného tlakového přetížení se současným zlepšením funkce a morfologie PK dochází již časně po PEA. Tyto změny mají za následek významnou redukci tíže sekundární TR. Chirurgický výkon na trikuspidální chlopni není proto u nemocných s CTEPH podstupujících PEA indikován.
2 online
