›Cíl práce: posoudit, jakým způsobem odlišují běžně stanovované echokardiografické ukazatele nemocné s významnou neischemickou mitrální regurgitací od pacientů s méně významnou vadou.
Soubor nemocných a metodika: 147 nemocných referovaných do echokardiografické laboratoře II. interní kliniky VFN a 1. LF UK pro mitrální regurgitaci bylo po podrobné kvantifikaci vady rozděleno na pacienty s významnou vadou (skupina V, n=71) a nemocné s méně významnou vadou (skupina M, n=76). Pomocí ROC analýzy byly hodnoceny parametry velikosti a funkce levé komory a velikosti levé síně a posouzen jejich prediktivní význam pro odlišení méně významné a významné regurgitační vady, jako hraniční hodnota byla zvolena ta s nejlepším poměrem mezi sensitivitou a specificitou.
Výsledky: Mezi funkčními a morfologickými parametry jsme identifikovali jako nejvýznamnější velikost levé komory (AUC 0,72±0,047, cut-off 55 mm), amplitudu vlny E transmitrálního průtoku (AUC 0,71±0,046, cut-off 1,0 m/s) a plochu levé síně počítanou z měření příčného a longitudinálního rozměru v apikální projekci (AUC 0,69±0,044, cut-off 27 cm2). V multivariační logistické analýze predikovaly tyto parametry významnou regurgitaci následovně: velikost levé komory s OR 5,94 [95% CI 2,29-16,45, p<0,001], amplituda vlny E s OR 3,32 [1,24-9,27, p<0,05] a plocha levé síně s OR 3,44 [1,26-9,69, p<0,05].
Závěr: pro hodnocení velikosti mitrální regurgitace se v klinické praxi i nadále významně uplatňují známé diskriminanty odrážející její hemodnamický dopad na levou komoru a levou síň. Hraniční hodnoty odvozené z ROC analýzy jsou však v případě velikosti levé komory a amplitudy vlny E na mitrálním ústí podstatně menší než hodnoty uváděné v literatuře, zatímco plocha levé síně se uplatňuje až od hodnot vyšších než literárně referovaných.
1 online
