Cíl: Pomocí impedanční kardiografie (IKG) zjistit atrioventrikulární intervaly (AVI) s největším srdečním výdejem – cardiac output (max CO) při sekvenční stimulaci 80 a 100.min-1. Posoudit, zda lze IKG použít k optimalizaci programování dynamického AVI.
Pacienti a metody: 19 pacientům (pac), 15 mužům a 4 ženám, prům. věku 75,0±7,6 roků, s PM DDD implantovaným pro pokročilou AVB (10 x ischemická, 9 x neischemická etiologie, ejekční frakce levé komory 50-65%, diastolická dysfunkce u 14 pac) v poloze vleže stanoven CO pomocí IKG (Task Force Monitor CNSystems, Rakousko). PM programován: DDD, 80.min-1 a 100.min-1 (aby byla zajištěna konstantní frekvence stimulace), AVI 100, 120, 140, 160, 180 ms (AVI u obou frekvencí programován randomizovaně). Vyrovnávací fáze 2 min, fáze měření 2 min.
Výsledky: Optimální AVI (definovaný jako AVI při max CO) při stimulaci D00 80.min-1 byl 100-160 ms a při 100.min-1 byl 100-180 ms.
Optimální AVI [ms] u jednotlivých pac při stimulaci D00 viz tabulka.
Diskuse: Při stimulaci 100.min-1 proti 80.min-1 předpokládaný kratší optimální AVI prokázán jen u 4 z 19 pac. U 9 pac byl stejný, u 4 delší a u 2 neurčitelný.
Limitace: Max CO stanoven jen při dvou stimulačních frekvencích a jen v rozmezí AVI 100-180 ms.
Závěr: „Optimální“ AVI definovaný jako AVI při max. CO u pac s pokročilou AVB vykazoval zřetelné interindividuální rozdíly. Při D00 100.min-1 proti 80.min-1 bylo zkrácení optimálního AVI prokázáno jen u 4 z 19 pac. IKG může pomoci při programování základního a dynamického AVI u pacientů s pokročilou AVB. (MŠMT – MSM 0021622402)
1 online
