Cíl:Cílem práce byla analýza hodnot testovacích škál v souboru nemocných po akutní cévní mozkové příhodě (CMP) se středně těžkým a lehkým postižením v průběhu hospitalizace na I.neurologické klinice LF MU s intenzivní rehabilitační léčbou a ověření vztahu mezi věkem a přítomností kognitivního deficitu na celkový výsledek léčby.
Metodika:V souboru pacientů po CMP (96 pacientů průměrného věku 62,1 ± 12,0let), jsme hodnotili výsledky testovaní míry disability za použití: testu měření funkční nezávislosti (Functional independence measure -FIM), testu soběstačnosti (Barthel test -BI); a výsledky hodnocení impairmentu za pomocí testu kognitivních funkcí (Mini -mental state examination -MMSE), hodnocení celkového stavu a chůze (podle pracoviště Chedok McMaster rehabilitation centre -CH). Pacienti absolvovali po dobu hospitalizace( průměrná délka 14,2 ± 7,5 dne dní) individuální trénink minimálně 5 dní v týdnu, 2x denně.Výsledky: ( průměr ± SD, před versus po); FIM (98,2 ±15,7 vs. 110,9 ± 13,5 **), BI (78,2 ± 16,7 vs. 94,5 ± 8,6**), MMSE (25,2 ± 4,7 vs. 28,0 ± 2,6** ), CH (79,8 ±16,2 vs. 92,0 ± 11,6** )
Korelační analýzou při srovnání souboru pacientů s věkem ≥ 70let s celým souborem jsme určili statistickou nezávislost (p > 0,05) dosáhnutého zlepšení na vyšším věku. V případě sledování vlivu kognitivního deficitu na výsledek léčby v našem souboru pacientů, jsme zjistili statisticky významnou lineární závislost s hodnotou p<0,05.
Závěry:Výsledky ukázaly, že komplexní léčba spolu s intenzivní rehabilitací vedla u pacientů po CMP v akutním stádiu ke zlepšení motorických a kognitivních funkcí hodnocením pomocí testů, které bylo statisticky významné.
Podporováno grantem MSM 0021622402
3 online
